Libyjská vláda už v pondělí varovala, že hrozí humanitární katastrofa a citelné škody na životním prostředí. Nechala evakuovat lidi z okolí velkoskladu, ale na nic jiného jí síly nestačily. Hasiči se museli stáhnout nejen proto, že požár nedokázali dostat pod kontrolu, ale rovněž proto, že i jim hrozilo vážné nebezpečí.
Ve skladišti se přechovává bezmála sedm milionů litrů benzinu a nafty, a také stlačený zemní plyn. Při dalším šíření požáru hrozí řetězová reakce a výbuchy. Vážnost situace tedy libyjská vláda rozhodně nepřehání. Situace opravdu vážná je.
Pro kvapný ústup tripolských hasičů však byl i druhý důvod. Boje dvou znepřátelených milic, které otřásají tímto tripolským předměstím už více než dva týdny, pokračovaly. A hasit na bitevním poli by bylo vysoce riskantní.
O samotné skladiště pohonných hmot se sice nebojuje, jde o to, kdo získá kontrolu nad tripolským mezinárodním letištěm, jenže takové války mívají své vedlejší dopady. A to platí i v tomto případě. První benzinový zásobník se totiž vzňal po dopadu zbloudilé rakety. A druhý začal hořet poté, co ho trefil šrapnel.
V první řadě by tedy bylo zapotřebí ukončit válku o letiště – která si mimochodem vyžádala už bezmála 100 lidských životů. Zdánlivě by to mělo být snadné, obě milice, jak tu, která letiště ovládala už od pádu plukovníka Kaddáfího (její členové pocházejí z okolí města Zintánu), tak tu druhou milici, radikálně islamistickou, která chce letiště převzít, dotuje libyjská vláda.
Mohla by tedy na ty, které platí, zkusit zatlačit. Jenže kdo dá v Libyi na názor vlády? Premiéři se tu mění jako na drátku – za tři roky, které uplynuly od konce Kaddáfího éry, je u předsednického vesla už pátý. A ten má stejnou moc jako jeho předchůdci. Tedy mizivou.
Západ Libye má napjaté vztahy s východem země. Teritoriální rozpad se nedá vyloučit. Rozklad už je v běhu. Bojuje se ovšem tam i tady: při srážkách dvou milic ve východolibyjském Benghází, druhém největším městě – mimochodem úplně jiných milic, než jaké spolu bojují v Tripolisu – zemřelo jen v neděli 38 lidí.
V zemi působí 1700 ozbrojených skupin. A jejich členové se v rozkládajícím se státu cítí jako ryby ve vodě. Dělají si, co se jim zlíbí. Vpadnou si do libyjského parlamentu. Unášejí rukojmí, včetně cizích diplomatů. Vojensky napadají skutečné či domnělé nepřátele.
Sami soudí exponenty bývalého režimu, jako Kaddáfího syna Sajfa. A zkoušejí ovládnout ropná ložiska a terminály a vydělat si ilegálním vývozem ropy.
Na tomto poli však v nedávné minulosti několikrát bodovala ústřední vláda, která od rebelů získala nazpět dva významné ropné terminály. A mohla tak export ropy zvýšit na trojnásobek. Ale to je bohužel snad jediná dobrá zpráva, která z Libye v poslední době přišla.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
