Miloš Horký: Populismus nejhrubšího zrna

Tato tzv. "důvěra nezralému mládí" je populismem toho nejhrubšího zrna. Když nic jiného, tak by si tyto „osoby, jež chtějí mluvit jménem mnoha“, měly vzpomenout, jakými byly ony samy – v svých 16 letech!

Během dospívání prochází dospívající mozek dramatickými změnami, kterým vědci teprve začínají lépe rozumět. Pro rodiče, příbuzné, sousedy, učitele, asistenty a vůbec každého, kdo se stará o adolescenta - je často těžké pomoci mu, aby se orientoval v širokém spektru výzev, které v tomto období provázejí složité změny v těle, mysli a mozku.

Nyní se do tohoto výčtu lidí a skupin, kteří přispívají k vývoji adolescenta v teenagerovském věku – ať „chtěně“ či „nechtěně“, - přidávají i politici. Starostové a nezávislí (STAN) „budou navrhovat volební právo do komunálních voleb i pro šestnáctileté občany ČR. Do budoucna by se toto volební právo mohlo rozšířit i na další volby.“

Volební právo pro teenagery není v politice novinkou. Trumpovy skandály během jeho prezidentování nejen zcela přehlušily ozvěnu „ovlivňování voleb“ ruskými agenturami, ale uvedly v zapomnění i neuspěšnou kandidátku Hilary Clinton. Avšak volební program Hilary Clinton zahrnoval přesně stejný požadavek – volební právo od 16 let! A STAN se nyní nepokouší o nic jiného, než že se snaží oživit „polívčičku“ paní Hilary. Kdo umí číst mezi řádky, ví, co tento „návrh“ paní Hilary znamená.

Je to populismus nejhrubšího zrna!

Stereotypem, jímž starší zobrazují adolescenty jako vzpurné, rozptýlené a lelkující mladíky či bezmyšlenkovité a naivní dívenky, nikdy nebyly oprávněné, ale na druhé straně - nejsou zcela bez precedentu.

Vývoj člověka jako individuality je právě průběhu dospívání vystaven těm největším tlakům, jež mají posléze vliv na jeho rozhodování – tedy na jeho „analytický rozum“ - i později v dospělosti.

Proč teenageři rádi riskují a mají slabší sebeovládání? Proč je dospívající mozek tak zranitelný a nestálý?

Psychologové říkají, že teenageři nedokáží dostatečně rozeznat a identifikovat emoce. Jedním možným důvodem této nesrovnalosti je, že limbický systém dospívajícího je méně korektní než pre-frontální kortex (PFC) u dospělého člověka. Limbický systém, jehož součástí je i amygdala, je systém obdobný instinktivním reakcím, také vyvolává zvýšenou emocionální odezvu, takže teenageři si s velkou pravděpodobností nesprávně vyloží emoce těch druhých (ano, mluvíme o empatii), což kromě jiného znamená, že jen s obtížemi rozeznají, co je pravda a co je lež. Jejich analytický rozum funguje skvěle, avšak emoce jim zabrání o něčem takovém – třeba i jen uvažovat. To může být pramenem jejich zranitelnosti, pramenem jejich náchylnosti k indoktrinaci.

Během dospívání, mozek podstupuje značný nárůst rozsahu nervových buněk a nervových spojení, což vytváří a posiluje změny konektivity uvnitř a mezi různými mozkovými oblastmi. Tento přechod je pro většinu teenagerů prošpikován mnoha potenciálními minovými poli a nástrahami.

Vývoj lidského mozku a konektivita mezi různými mozkovými oblastmi není plně dokončena až do věku 25 let. Mozek není úplně zralý ani v 18 letech, kdy se staneme plnoprávnými občany a získáme právo hlasovat.

Zásadní úloha pre-frontálního kortexu (PFC)

Změny v dospívajícím mozku se uskutečňují v pre-frontálním kortexu (PFC), což je oblast mozku nad čelem, jež je centrem spojeným s plánováním, řešením problémů a dalšími rutinními „výkonnými funkcemi“. Rozvoj zdravého mozku podmiňuje růst efektivity přenosu signálů mezi jeho oblastmi.

Profesorka Sarah-Jayne Blakemoreová, profesorka kognitivní neurologie na Institutu of Cognitive Neuroscience, na univerzitě College London, natočila video „Tajemství, jakým funguje adolescentní mozek - The mysterious workings of the adolescent brain “, jež bylo na YouTube.com shlédnuto více než 1,7 milionkrát, což jen svědčí o tom, jak palčivě jsou vnímány otázky dospívání v těchto dnech. Její výzkumný tým zjistil, že v období dospívání se pre-frontální kortex (PFC) - oblast mozku spojená se samoregulací, vědomým rozhodováním, pamětí, úsudkem a vytvářením názorů a životních stanovisek (mimo jiné) - stále vyvíjí.

Je nesmírně důležité, aby během zdravého vývoje dospívajícího mozku pre-frontální kortex (PFC) plněji a účinněji komunikoval s ostatními částmi mozku, včetně oblastí spojených zejména s emocemi a impulsy.

Funkce, které se nacházejí v pre-frontálním kortexu, zahrnují tak důležité funkce jako je kalibrace a oceňování rizik a odměn, řešení problémů, stanovení priorit, myšlení „dopředu“, sebehodnocení, dlouhodobé plánování a zejména regulace emocí.

To vše je v průběhu dopívání ještě „nehotové“, u teenagera jsou tyto funkce ve stádiu „zrání“.

„Pre-frontální kortex (PFC) je centrem úsudku, rozhodování a psychické flexibility - nebo schopnosti měnit plány, když se člověk setká s překážkou,“ vysvětluje Cecilia Floresová, vedoucí autorka studie a profesorka na katedře psychiatrie Univerzity McGill. „Jeho správné fungování je důležité pro učení, motivaci a kognitivní procesy. Vzhledem k jeho dlouhodobému vývoji během dospívání je tato oblast zvláště odpovědná za formování odrazu životních zkušeností získaných v adolescenci, jakým může být schopnost vnímání a překonávání stresu či závislost na drogách, což může mít při vývoji mozkové kůry dlouhodobé následky později v životě.“

Jedno z hlavních jader, jež najdeme v pre-frontálním kortexu (PFC), je amygdala. Toto jádro ovládá vztek, strach a sex. To nám také říká (dříve než si to uvědomíme), zda je situace bezpečná, vzrušující nebo nebezpečná, a naše tělo reaguje (znovu, aniž si toho jsme vědomi) okamžitě podle tohoto podvědomého instinktu. Toto hodnocení situace je založeno na zkušenostech z raného dětství a má charakter emocí. Odolnost mladého člověka vůči těmto negativním faktorům v tomto období teprve „dozrává“.

Amygdala a další oblasti mozku v tomto období obzvlášť vyžadují zdravé tuky. To znamená rybí oleje. Vysoká hladina těchto Omega 3 mastných kyselin je spojena s menší úrovní depresí a sklony k sebevraždám a mnoho dalších zdravotních přínosů. Velmi důležitým prvkem pro adolescenta je skutečnost, že mozku se musí dostávat dostatek zinku. Zinek je chemickou látku, jež umožňuje produkci serotoninu. Získání dostatečného množství zinku je úkolem pro každého dospívajícího, protože růst jejich kostí odebírá velkou část tělesných zásob zinku, takže mozek je zinkem doplňovám v nedostatečné míře. To se projevuje podrážděností a náladovostí. Vitaminové doplňky se zinkem a také doplněk B 50 může způsobit velmi významný rozdíl v náladách teenagera (a také může pomoci vyčistit jejich kůži). Přidejte nějaké kapsle rybího oleje a máte skvělou podporu pro dospívající mozek.

Hledání ztracené identity

Závažným úkolem pro všechny, jimž leží na srdci zdárný vývoj mozku adolescenta je skutečnost, že v tomto období teenageři ztrácejí svou pre-adolescentní identitu a teprve hledají identitu novou. Konstruktivní přístup k utváření identity, který by měl být podporován rodiči i učiteli, je vyzkoušet nové koníčky, učit se individuální volitelné předměty, zapojit se do nových organizací. Mělo by tak být podporováno kontrolované zkoumání nového území. Teenageři potřebují vedení jako pomoc, ale nikoliv neomezenou svobodu. Potřebují novost, ale v rozsahu, aby sami mohli zjistit, že i ona novost, ona svoboda má své limity. Jiným snadným, ale neproduktivním způsobem, jak definovat svou identitu, je dělat se nebo být opakem toho, co jsou rodiče, a zapojovat se do činností – pokud možno - bez dohledu dospělých. Pak má problém sám adolescent, ale i jeho rodiče a okolí.

Mladý člověk je otevřen všem alternativám, inu – vždyť je to mladý člověk! V tom tkví podstata jeho mládí. V tom ale tkví i podstata míry jeho problémů.

Mladý člověk žije v dojmu, že „přihodí-li“ se chyba, třeba i v politickém rozhodnutí, lze takovou chybu „odčinit“. Člověk zralý s jistými politickými zkušenostmi ví, že existují chyby, jež „napravit“ nelze. Některé chyby jsou chybami „nevratnými“ a lidstvo s nimi pak musí žít a bojovat s potížemi, jež taková „chyba“ přináší.

Pokud nic jiného, jen tato skutečnost by měla „osoby, které se pokoušejí mluvit jménem mnoha“, přivést k poznání, že populismus tohoto druhu je zahráváním si s ničím menším - než s osudem lidstva. Volební právo od 16 let je vyslovenou přihrávkou na smeč indoktrinaci.

Hnutí STAN tedy věří mladým lidem. Nic proti důvěře mladým. Snad si ještě vzpomenete na komunistické heslo „Mládí vpřed!“ Ovšem tato tzv. "důvěra nezralému mládí" je populismem toho nejhrubšího zrna. Když nic jiného, tak by si tyto „osoby, jež chtějí mluvit jménem mnoha“, měly vzpomenout, jakými byly ony samy – v svých 16 letech!

Je štěstí, že STAN má jen omezený politický vliv, ale podobné „populistické“ úvahy jsou nebezpečné jak při volbách v oněch 50 státech za oceánem, tak i u našich sousedů, ale i v naší kotlině.

Takže - ano všestrané podpoře jako formě pomoci, ano dostatečnému přísunu vitamínových prvků podporujících rozvoj amygdaly a pre-frontálního kortexu (PFC), ano podpoře nezávislého myšlení jako obraně před indoktrinací - ale ne volebnímu právu v průběhu adolescence!