Byl jednou jeden veliký, opravdu hodně veliký dům. Ten dům byl nejenom veliký, ale byl i docela hezký na pohled. V tom domě bydlelo mnoho vzdělaných lidí i mnoho lidí, kteří sice nebyli tak vzdělaní, ale ti byli šikovní a velmi pracovití.

A ti všichni v tom velikém domě, v němž měli i dílny a továrny, kde si vyráběli vše potřebné, k němuž měli i zemědělské hospodářství, aby měli dostatek potravin, tak ti všichni v tom velikém domě žili společně, poměrně dobře a spokojeně.

Protože to byl opravdu hodně veliký dům a jeho provoz byl dost složitý, tak si ti lidé určili správce, který se o ten dům měl starat a platili mu za to. Ale ten správce se sice tvářil, že těm lidem slouží, ale ve skutečnosti si představoval, že mu tam vše patří, že je vše jeho, že bez něj by to nešlo, a že ho všichni musí poslouchat.