Kvůli rychlému a pro nás zneklidňujícímu tání arktického ledu – změně klimatu je od července do října nyní možný uvedenou cestou námořní tranzit. Vědecký pracovník coloradského Národního centra Walt Meier uvádí, že klimatické modely již počítají v Arktidě s létem bez ledu, a to mezi lety 2050 a 2070, přičemž některé scénáře předvídají ještě rychlejší změny – například rok 2030.

Pro mnohé děsivá zpráva klimatologů je naopak pro jiné zajímavá a výhodná, neboť severní cesta se stává určitou alternativou vůči Suezskému průplavu. O tuto cestu projevuje zájem zejména Rusko, které má největší atomový ledoborec a také Čína. Trasa má mimo jiné výhodu, že lodě nejsou ohrožovány piráty a není zde ani dopravní „přetlak“, který se tvoří na určitých mořských trasách.

Arktida začíná být zajímavá i po stránce těžby nerostného bohatství, především ropy a rybáři zde tuší určité své možnosti. Arktida se tím stává velice zajímavým teritoriem a jsou země jako Rusko, Dánsko, Kanada, Norsko a Spojené státy, které zde prosazují svá územní práva. Že by tento region měl být „globálním společenstvím“, je otázkou a zatím je pouze bodem ke vzplanutí konfliktu. Na to před měsícem upozornil ruský ministr obrany Sergej Šojgu na zasedání kolegia ministerstva obrany (viz): „Obrana ruských národních zájmů v oblasti Arktidy je jednou z priorit činnosti ozbrojených sil. Dnes se Arktida pro mnohé země stala teritoriálním, vojenskostrategickým zájmem. To může vést k nárůstu potenciálu konfliktu v regionu“. Ve svém prohlášení rovněž mluvil o ledoborcích z Ruska, Švédska, Německa, USA, Číny a Jižní Koreje, které se v regionu již nacházejí.

Pro změnu americký admirál Harry Binkley Harris, který je v současnosti velvyslancem v Jižní Koreji a dříve velel americkému válečnému loďstvu v Pacifiku, prohlásil: „Ruské snahy o přítomnost a vliv v arktické oblasti si zasluhují naši velkou pozornost. Rusko zde má více základen než všechny ostatní země a vytváří si tak výraznou vojenskou dominanci“.

Estonský ministr zahraničí Urmas Paet poměrně často na půdě Evropského parlamentu, kde je členem zahraničního výboru, ale i jinde, mluví o potřebě zabránit militarizaci arktického regionu (viz). Letos na jaře například mluvil o militarizaci Arktidy ze strany Ruska.