Ruské prezidentské volby se mají konat v roce 2018 a Vladimir Putin uvedl, že dosud není rozhodnut, zda se jich vůbec účastní. „ V dnešním rychle se měnícím světě, se mi o tom velice těžko uvažuje,“ uvedl Putin a zdůraznil, že nyní je v prvé řadě třeba plnit úkoly a problémy, které před ním stojí. „Musíme pracovat na tom, abychom uskutečnili plány a cíle, které jsme si stanovili, musíme usilovat o zlepšení životní úrovně lidí, rozvoji ekonomiky, sociální sféry a zlepšení obranyschopnosti země. Od toho, jak budou tyto úkoly vyřešené, se bude odvíjet prezidentská kampaň, a to kdo bude kandidovat na prezidentský úřad. Z tohoto pohledu jsem nic, co se týče mé osoby, nepodnikl.“ Nicméně Vladimir Putin uvedl svoji představu, že nový prezident musí být mladý, ale zato dostatečně vyzrálý člověk.
V rozhovoru také ruský prezident reagoval na prezidentské volby v tom smyslu, že si nemyslí, že by bylo chybou, aby se o významné politické funkce ve státě nemohli ucházet lidé ze silových struktur (ministerstvo vnitra nebo obrany). „Důležité je, že určitá osobnost je ochotná na sobě pracovat a má předpoklady pro vývoj své osobnosti, je ochotná sloužit své zemi s velkou pravomocí, ale zároveň má smysl pro zodpovědnost,“ řekl Vladimir Putin.
V současnosti řídit Rusko je podle Putina složitější, než tomu bylo u jeho předchůdců a odkazoval se přitom na Ivana Hrozného, cara Mikoláše II. a sovětské vůdce – Brežněva, Chruščova a Stalina. „Myslím na to, když dochází ke kritice ze všech stran, a to zejména od našich západních partnerů, jak se u nás vyvíjí demokratický proces. Proto ve volbách dochází k ještě větší účasti různých politických stran, než tomu bylo v minulosti, a to bude mít velký dopad na jejich průběh,“ podotkl ruský prezident.
Zahraniční politika
Velká část rozhovoru se týkala ruské zahraniční politiky. Vybíráme některé odpovědi, týkající se především Blízkého východu.
K otázce Sýrie, ruský prezident uvedl, že je nutné zatím ponechat režim Bašára Asada. „Je třeba být trpělivý a nechat syrskou společnost, aby se vyvíjela přirozenou cestou“ a dále se ptal sám sebe, zda tlak na Asadův odchod by odpovídal normám mezinárodního práva. Vyjádřil názor, že na schůzce G20 by její účastníci neměli zasahovat do vnitřních problémů Sýrie, že existují k tomuto účelu jiná fóra. K jednání USA-Rusko o Sýrii, se vyjádřil, že obě strany jsou schopné se již v blízké budoucnosti domluvit a výsledek dohody předloží mezinárodnímu společenství.
K Turecku a prezidentu Erdoganovi řekl, že ocenil jeho omluvu za sestřelení ruského letadla a uvedl, že na obou stranách je evidentní zájem na obnovení vztahů. K akcím Turecka v Sýrii Putin uvedl: „Jsou v rozporu s mezinárodním právem a považujeme je za nepřijatelné. Jsme však s tureckou stranou v jednání na politické úrovni, jednáváme s ministerstvem obrany a zahraničí.“
Co se týče všeobecně zahraniční politiky, Vladimir Putin se vyslovil k tomu, že Rusko má v úmyslu pokračovat v neagresivní zahraniční politice, ale chce zvyšovat svůj vliv ve světě. Podivil se nad tím, co je to za nesmysl, že se Rusko chystá použit jaderné zbraně proti svým sousedům, zejména v pobaltských zemích. „Jsme velká jaderná velmoc. Očekáváte, že budeme dobývat pobaltské státy s použitím jaderných zbraní, nebo co? Co je to za nesmysl?“
Ruský prezident reagoval také na Krym: „Máme dost politických zkušenosti, abychom věděli, že se nelze postavit proti vůli lidu. Přitom někteří naši partneři v zahraničí nechtějí tomu rozumět. Měli by zaregistrovat, že na Krymu 70 procent etnických Rusů a dalších, kteří mluví rusky, jako mateřským jazykem se přihlásili pro připojení k Rusku. Určití lidé mají starost o Krym a toto, jakoby neviděli. Vůli lidu v Kosovu chápou a zde nikoliv. Pochopitelně, je to politická hra.“
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
