Připomeňme rovněž, že před rokem těžce nesli ruskou anexi Krymu a došlo k zákazu vstupu vůdce krymských Tatarů Mustafy Džemileva na Krym, který tehdy mluvil o obavách z jejich opětné deportace (na Krymu jich žije kolem čtvrt milionu).

Minulý týden se ukrajinský parlament dohodl na zaslání prohlášení, podpořené 247 poslanci, ve kterém je vysloven požadavek vůči Ruské federaci k zastavení porušování lidských práv na Krymu. Dále poslanci vyzývají mezinárodní společenství, aby odsoudilo deportaci krymských Tatarů z poloostrova v roce 1944 a podpořilo jejich ochranu před současnou diskriminací (viz). Mimo jiné již dříve ukrajinský parlament přejmenoval letiště Simferopol na letiště Ameta-Hana Sultana, který jako krymský Tatar se stal za druhé světové války slavným bojovým stíhačem a byl jmenován hrdinou SSSR.

Situace krymských Tatarů nebyla nikdy lehká. Po rozpadu SSSR začal ve velkém jejich návrat na Krym. Přesto za celých dvacet let se zde těžko srovnávali s novou situací a tvrdí, že teprve v posledních letech „se postavili na nohy“ (viz). Zajímavý byl jeden z průzkumů veřejného mínění, který poukázal na největší problém krymských Tatarů - jejich mladší generace netíhne k mateřskému jazyku a tradicím, druhý faktor průzkumu uváděl jejich nejednotnost.

Z tohoto hlediska si krymští Tataři velmi považovali svého televizního vysílání – stanice ATR, která byla letos 1. dubna zrušena (jako řada jiných krymsko-tatarských médií). Nyní se však mluví o opětném zavedení vysílání. Televize ATR se stala symbolem znovuzrození krymských Tatarů. Zástupce šéfredaktora deníku Moskevský komsomolec Eider Mudzhtabajev k tomu uvedl: „ATR přispěla k oživení jazyka krymských Tatarů, k jejich kultuře, vědě a literatuře. Náš jazyk byl do nedávné doby v podstatě jen jazykem každodenní komunikace, a to většinou u starší generace krymských Tatarů. Mladí lidé byli vystaveni ztrátě jazyka svých předků.“ Téma je natolik žhavé, že o něm telefonicky diskutovali Putin s tureckým lídrem Erdoganem.

Výsledkem boje o ATR je příslib, že z federálního rozpočtu bude určeno 177 milionů rublů Krymské republice na obnovení krymsko-tatarské televize. Tato státní televize má nahradit soukromou stanici ATR. O profil této veřejnoprávní televize se povede další diskuse a lze očekávat kritiku ze strany jak krymských Tatarů, tak i Západu. Televize ATR po událostech na Krymu poněkud „změkčila“ svoji informační politiku, ale vůči Rusku zůstala kritickou. Majitelem ATR je podnikatel Lenur Alsjamov, který podniká především v Rusku, a to od automobilového průmyslu až po bankovnictví a tvrdí, že ATR je srdcem jeho podnikání. Alsjamov uvedl, že především by rád pokračoval doma na Krymu a jednal s premiérem Krymu Sergejem Aksjonovem, který mu sdělil, že považuje ATR za nástroj propagandy USA. Podnikatel se proto obrátil rovněž na ukrajinské představitele a krymsko-tatarskou diasporu v Kyjevě. Přinejhorším, kdy ruský „Roskomadzor“ nepovolí vysílání na Krymu, hodlá televizi přestěhovat na Ukrajinu, což nazval druhou deportací Tatarů. Mimo jiné Lenur Alsjamov je producentem filmu Haytarma, popisující exodus krymských Tatarů v roce 1944.