Mirko Raduševič: Jak se žije krymským Tatarům. Od televize k extremismu

25.05.2015 12:44 | Zprávy

Krymští Tataři si v těchto dnech připomínají jednasedmdesát let, kdy v roce 1944 podle výnosu Lavrentije Beriji došlo k jejich deportaci z poloostrova do Uzbekistánu, na Sibiř a Ural.

Mirko Raduševič: Jak se žije krymským Tatarům. Od televize k extremismu
Foto: wikipedia
Popisek: Krymský poloostrov.

Připomeňme rovněž, že před rokem těžce nesli ruskou anexi Krymu a došlo k zákazu vstupu vůdce krymských Tatarů Mustafy Džemileva na Krym, který tehdy mluvil o obavách z jejich opětné deportace (na Krymu jich žije kolem čtvrt milionu).

Minulý týden se ukrajinský parlament dohodl na zaslání prohlášení, podpořené 247 poslanci, ve kterém je vysloven požadavek vůči Ruské federaci k zastavení porušování lidských práv na Krymu. Dále poslanci vyzývají mezinárodní společenství, aby odsoudilo deportaci krymských Tatarů z poloostrova v roce 1944 a podpořilo jejich ochranu před současnou diskriminací (viz). Mimo jiné již dříve ukrajinský parlament přejmenoval letiště Simferopol na letiště Ameta-Hana Sultana, který jako krymský Tatar se stal za druhé světové války slavným bojovým stíhačem a byl jmenován hrdinou SSSR.

Situace krymských Tatarů nebyla nikdy lehká. Po rozpadu SSSR začal ve velkém jejich návrat na Krym. Přesto za celých dvacet let se zde těžko srovnávali s novou situací a tvrdí, že teprve v posledních letech „se postavili na nohy“ (viz). Zajímavý byl jeden z průzkumů veřejného mínění, který poukázal na největší problém krymských Tatarů - jejich mladší generace netíhne k mateřskému jazyku a tradicím, druhý faktor průzkumu uváděl jejich nejednotnost.

Z tohoto hlediska si krymští Tataři velmi považovali svého televizního vysílání – stanice ATR, která byla letos 1. dubna zrušena (jako řada jiných krymsko-tatarských médií). Nyní se však mluví o opětném zavedení vysílání. Televize ATR se stala symbolem znovuzrození krymských Tatarů. Zástupce šéfredaktora deníku Moskevský komsomolec Eider Mudzhtabajev k tomu uvedl: „ATR přispěla k oživení jazyka krymských Tatarů, k jejich kultuře, vědě a literatuře. Náš jazyk byl do nedávné doby v podstatě jen jazykem každodenní komunikace, a to většinou u starší generace krymských Tatarů. Mladí lidé byli vystaveni ztrátě jazyka svých předků.“ Téma je natolik žhavé, že o něm telefonicky diskutovali Putin s tureckým lídrem Erdoganem.

Výsledkem boje o ATR je příslib, že z federálního rozpočtu bude určeno 177 milionů rublů Krymské republice na obnovení krymsko-tatarské televize. Tato státní televize má nahradit soukromou stanici ATR. O profil této veřejnoprávní televize se povede další diskuse a lze očekávat kritiku ze strany jak krymských Tatarů, tak i Západu. Televize ATR po událostech na Krymu poněkud „změkčila“ svoji informační politiku, ale vůči Rusku zůstala kritickou. Majitelem ATR je podnikatel Lenur Alsjamov, který podniká především v Rusku, a to od automobilového průmyslu až po bankovnictví a tvrdí, že ATR je srdcem jeho podnikání. Alsjamov uvedl, že především by rád pokračoval doma na Krymu a jednal s premiérem Krymu Sergejem Aksjonovem, který mu sdělil, že považuje ATR za nástroj propagandy USA. Podnikatel se proto obrátil rovněž na ukrajinské představitele a krymsko-tatarskou diasporu v Kyjevě. Přinejhorším, kdy ruský „Roskomadzor“ nepovolí vysílání na Krymu, hodlá televizi přestěhovat na Ukrajinu, což nazval druhou deportací Tatarů. Mimo jiné Lenur Alsjamov je producentem filmu Haytarma, popisující exodus krymských Tatarů v roce 1944.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Vedení sněmovny

Kritizujete, že nemáte ve vedení svého zástupce, že je to nedemokratické a nespravedlivé. V čem přesně? Často také tvrdíte, že vám nejde o funkce, proč je pro vás tedy tak důležité mít místopředsedu sněmovny? Není spíš dobře, že se budoucí vláda rozhodla snížit jejich počet? Na co potřebujeme několi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Vzpomínka na pana kardinála Duku

9:16 Zdeněk Lanz: Vzpomínka na pana kardinála Duku

O panu kardinálovi Dominiku Dukovi jsem napsal dva články.