Berlínský institut pro obyvatelstvo a rozvoj (Berlin-Institut für Bevölkerung und Entwicklung ) vydal v tomto týdnu k výročí studii mapující zmíněných pětadvacet let. Studie, jejíž obsah přenášejí četná německá média (viz ) mluví o stále existujících propastných rozdílech mezi oběma částmi Německa. „Výsledek studie života od roku 1990 je zarážející,“ říká ředitel institutu Reiner Klingholz.
Před pětadvaceti lety to byl Helmut Khol, který politicky prosadil výměnu východoněmecké marky za západoněmeckou a sliboval východním Němcům prosperitu. Odlišný ekonomický systém a zaběhaný způsob života obyvatel NDR se stal neočekávaně velkou brzdou integrace obou částí země. Proto ředitel Klingholz jen bezradně podotýká: „Jednota není politický akt vůle, ale dlouhodobý proces." Studie jeho ústavu konstatuje: Ekonomické rozdíly se zmenšují a exodus lidí z Východu na Západ se zmenšil. Po sjednocení odešlo na Západ skoro 2 miliony lidí, především mladých. Přesto stále platí, že východoněmečtí dělníci vydělávají v průměru o čtvrtinu méně, pracují však déle a mají nižší produktivitu, než jejich západoněmečtí kolegové. Příkladem je také srovnání toho, že nemovitosti ve dvou východoněmeckých městech Drážďanech a Lipsku jsou o polovinu levnější než v západoněmeckých městech.
V Německu posedlém „autíčkářstvím“ se pochopitelně více vnímá, v jakém kdo jezdí automobilu. Berlínská studie mluví o značkové preferenci odrážející rozdíly: Západní Němci řídí luxusní BMW o téměř dvakrát tolik více než východní Němci, kteří se musí spokojit s českou škodovkou. Dále je rozdíl v tom, že zhruba 30 procent mužů v západním Německu pracuje na plný úvazek a jejich manželky zůstávají doma. Zato dvojnásobek žen v bývalé NDR tradičně odchází každý den do práce.
Devatenáct milionů Němců - necelá čtvrtina obyvatel –se narodilo v posledních 25 letech, a zpráva odhaduje, že do roku 2040 podíl vzroste na více než polovinu, v té době bude Německo oslavovat 50 let vzájemné pospolitosti.
A co postoje lidí?
Studie podtrhuje rozdíly týkající se duševní stránky života a dokonce tvrdí, že v postoji lidí se jedná o nejvýraznější trhliny. Statistici uvádí, že zhruba tři čtvrtiny východních Němců nepatří do žádné náboženské komunity, zatímco v západní části Německa je situace zcela opačná. To pochopitelně má vliv na chování a postoje obyvatel.
K aktuálnímu problému přistěhovatelství studie uvádí, že západní část Německa má vyšší procento přistěhovalců než východní s výjimkou Berlína. Více než čtvrtina obyvatel multikulturního hlavního města se skládá z přistěhovalců. Další města bývalé NDR mají pouze 5 procent nebo méně přistěhovalců. Autoři studie zdůrazňují, že imigranti se obvykle pohybují v ekonomicky silných regionech Německa. Východní stát Sasko se proto také stal rodištěm anti-islámské organizace Pegida.
„Předsudky jsou silnější v oblastech s menším počtem přistěhovalců," tvrdí studie, ale poukazuje na to, že lidé v západním Německu přemýšlí zcela jinak a mají negativní postoje ke svým východním spoluobčanům. Staré stereotypy z doby, kdy byla země rozdělená, přetrvávají. V Německu se tomu říká „zeď v hlavách lidí." Totéž platí pro postoje východních Němců o svých krajanech na Západě, prý jsou podle nich arogantní.
Ředitel institutu Reiner Klingholz se dívá na celou situaci z aspektu budoucna a tvrdí: „Devatenáct milionů Němců se narodilo za posledních dvacet pět let a tvoří zhruba čtvrtinu všech Němců. Do roku 2040, kdy bude oslavováno 50 let sjednocení, vzroste tento podíl na polovinu. V té době budeme mluvit o novém Německu.“ Navíc ředitel institutu dodává. „Sjednocování potrvá déle než jednu generaci.“
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
