Ruští i zahraniční historikové lamentují nad skutečností uzavřených ruských archivů a tvrdí, že po jejich odkrytí bychom žasli nad zatím neznámými skutečnostmi. Historik Leonid Maximenkov jen tak mimochodem poznamenal, že co stránka to může „vybuchnout bomba“ odhalení. Kritizuje, že se blíží stoleté výročí Velké říjnové revoluce a archivy k této světové události jsou stále zavřené. Vidí však optimisticky skutečnost, že přesun dokumentů z Rosarchivu pod archiv prezidenta věci radikálně změní. Historik se právě dočkal a komentuje pro server Kommersant odhalení archivu maršála Georgije Žukova, jednoho z největších sovětských vojevůdců, který zachraňoval Moskvu před vpádem vojsk Wermachtu. Dostalo se mu přezdívky „Vítězný generál“, neboť vedl vítězně Rudou armádu do Berlína, kde podepisoval německou kapitulaci.

Tomuto generálovi se sice přezdívalo Vítězný, ale také mu někteří historikové a politici říkali "řezník", neboť nehleděl na lidské ztráty pro své vítězství v bitvě. V posledních letech svého života slyšel spíše tyto výtky, že se o vojáky nestaral a vytýkalo se mu, že byl nevzdělaný, bez vojenské akademie – byl jen rozeným vojákem s talentem válečného stratéga.

Co ještě více mu bylo vyčítáno, byla snaha převzít moc nad Sovětským svazem. Za tím se skrývala taktika jeho diskreditace, zmenšení jeho popularity u národa, zpochybnění jeho zásluh a zbavit se ho. Ostatně byla zde již zkušenost ze Stalinovy „Velké čistky“, s diskreditováním reformátora Rudé armády maršála Michaila Tuchaševského. K jeho odstranění nechtěně pomohl v roce 1937 prezident Edward Beneš, když zaslal dezinformaci německé rozvědky Stalinovi (od berlínského vyslance Vojtěcha Mastného dostal Beneš zprávy, že v Berlíně kolují jakési informace, že má dojít k brzkému pádu Stalinova režimu, postižení měli být i Molotov a Litvinov. Vlády nad zemí se pak měla ujmout skupina generálů, která sympatizovala s myšlenkou sblížení se s Německem, což ohrožovalo Československo).

J. V. Stalin si velice maršála Žukova cenil a stavěl jej nad jiné sovětské maršály. Dobře věděl, že kde je Žukov, tam je vítězství. V té době maršál vedl obranu Leningradu a Stalin jej 5.října 1941 pozval k sobě do Moskvy. Generalissimus Stalin si stoupl před mapu, ukázal na jednu část Moskvy a řekl: „Němci do tří až čtyř dnů mohou dobýt Moskvu. Ze Západní, ani Záložní fronty se nedozvídám pravý stav věcí. Ani Koněv ani Buďonnyj mi nejsou schopní nic říci.“

Cesta do Moskvy byla otevřená a za této situace Žukov převzal velení Západní fronty. 16.října byla nařízená evakuace obyvatel Moskvy a Stalin trval na stanovisku, aby vojsko zadržel stůj co stůj postup nepřítele. Žukov o tom vůbec nepochyboval. Stalin později jmenoval Žukova za zásluhy dokonce svým zástupcem.