Mirko Raduševič: Po vraždě srbského vůdce v Kosovu má armáda pohotovost

20.01.2018 7:36 | Zprávy
autor: PV

Psal se rok 1966 a tehdejší jugoslávský tisk začíná psát o tom, že v Kosovu začínají místní Albánci stále více projevovat názor o své nepříslušnosti k Socialistické federativní republice Jugoslávie

Mirko Raduševič: Po vraždě srbského vůdce v Kosovu má armáda pohotovost
Foto: Redakce / repro Facebook
Popisek: Srbská vlajka

Na podzim roku 1968 (27.listopadu) dochází v Kosovu k první organizované revoltě. Jeden z organizátorů Ismajl Balja se obrací ke vzbouřencům se slovy: „Vy, kosovská mládež, jste dokázali, že převezmete moc nad Kosovem.“ Jednalo se o studenty Kosovské univerzity, především z filosofické fakulty. Na druhý den ráno zasáhla v Kosovu vojska Jugoslávská národní armády, která revoltu potlačila.

Z historie kosovsko-srbských vztahů po roce 1945

Nicméně v roce 1974 dochází k reformě jugoslávské ústavy a Kosovu se dostává ještě více autonomie. Zmíněný Ismajl Balja a Fadilj Hodža se stávají politickými představiteli a Tito tehdy neprojevuje vůči kosovským Albáncům žádné výhrady. Nahrává jim do karet další skutečnost a to, že je v šedesátých letech na Titův příkaz suspendován nejvyšší představitel bezpečnosti země Aleksandar Ranković. To byla navíc pro Srby citelná ztráta, když se Tito v té době začal více věnovat zahraniční politice a přenechal v zemi boj o moc mezi chorvatskými, slovinskými komunisty Kardeljem, Bakarićem a již mocensky oslabeným Rankovićem. Ten dával Srbům jistotu, ale samotní srbští komunisté se k němu otočili zády za obvinění z údajných odposlechů vedení včetně Tita. Dnes historikové uvádí, že hlavní příčinou likvidace Rankoviće byl jeho „nacionalismus“, když představoval budoucnost Jugoslávie jako unitární stát, zatímco Slovinci s Chorvaty byli pro konfederaci. Když v roce 1983 zemřel, byli na jeho pohřbu desetitisíce Srbů a někdo mluví o statisících. Pro ilustraci a porozumění názorům Srbů připojme citaci jejich historika Srđana Cvetkoviće: „Srbové vždy se brali za silnou celistvou Jugoslávii, neboť tím řešili svoji národnostní otázku, kdy 40 procent všech Srbů žilo mimo hranice Srbska stanovené v letech 1945 a 1946.“

V dubnu roku 1980 umírá Josip Broz Tito a tím se ještě více otvírá cesta pro rozpad celé Jugoslávie a jejího federálního systému, čehož Albánci z Kosova plně využívají.

To, co Srbsko však především začalo ohrožovat, byla strategicky stanovená natalitní politika albánského obyvatelstva, se kterou se politické vedení Kosova netajilo a ani dnes netají, neboť problém přetrvává a lze jej vyjádřit statisticky:

Obyvatelstvo Kosova se zdvojnásobilo a to ve dvou etapách: v letech 1921–1953 z 432 000 na 816 000 a v letech 1953–1981 z 816 000 na 1 584 000. Počet obyvatelstva se za tuto dobu v užším Srbsku zvětšil o 76 %, zatímco na Kosovu o 360 %.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Zuzana Mrázová byl položen dotaz

Stavby na černo

Proč by se měli podle vás jakkoliv legalizovat nebo usnadnit legalizace černých staveb? Je to snad proto, že je sama máte na svém pozemku? Já nevím, ale proč obecně usnadňovat něco někomu, kdo nerespektuje zákony? K čemu pak jsou? A co uděláte s těmi vašimi černými stavbami?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: 120 volů a 500 hřiven stříbra imrvere a už zase?

16:30 Pavel Foltán: 120 volů a 500 hřiven stříbra imrvere a už zase?

Tohle se asi nebude moc líbit učitelům dějepisu typu Baxa z Plzně (alias „motýlkář“ – dle citace z v…