Mirko Radušević: Předznamenání srpnového puče v Moskvě

09.03.2021 15:38

Psal se 9. březen 1991, kdy se před třiceti lety v Bělehradě před parlamentem – skupštinou srotil mnohatisícový dav, který narůstal až z něj byla stotisícová demonstrace lidí. Křičeli hesla proti režimu a takzvanému TV-bastionu státní televize a dožadovali se výměny generálního ředitele televize. Demonstraci organizovala strana Srpski pokret obnove, v jejímž čele dodnes stojí Vuk Dražković a jeho strana byla tehdy největší opoziční silou. Dražković ještě předtím v říjnu 1990 na shromáždění svých příznivců mluví o to, že Jugoslávii hrozí občanská válka, do které ji uvrhne Milošević se svými generály a tajnou policií a federace přestane existovat, když zahraniční síly svrhnou bomby, které zasáhnou Srbsko. Dražkovićova prognóza se opírala o úvahy o připravované vzpouře ruských generálů proti Gorbačovovi, ke které došlo v srpnu 1991. Zprávy o možnosti sovětského puče se v Jugoslávii objevily potom, co se zde připravoval zakládající kongres Komunistické strany Jugoslávie Hnutí pro Jugoslávii, který připravovali generálové Veljko Kadijević, Stevan Mirković a admirál Branko Mamula. Demonstrace 9. března byla po velkém několik hodin trvajícím odporu demonstrujících za pomocí policie, vojska a tanků potlačena a Vuk Drašković byl zatčen. Nicméně den na to studenti vyšli pochodem ze svých kolejí do centra Bělehradu a protesty nejen studentů trvaly několik dní. Dražković byl propuštěn z vězení, ministr vnitra Radmilo Bogdanović podal demisi, vedení televize bylo vyměněno a zakázané vysílání Studia B a B92 bylo obnoveno.

Mirko Radušević: Předznamenání srpnového puče v Moskvě
Foto: Petr Michalů
Popisek: Pomník v Parku Vítězství věnovaný všem obráncům země ruské

Prohra a zbraně do Chorvatska

Zdálo se, že je vyhráno, byl to však velký klam, který se nejen v bývalé Jugoslávii odehrál a  dodnes odehrává všude možně, když vítězství určité skupiny v hlavním městě neznamená vůbec nic. Většinou Srbové od severu na jih křičí „Slobo, Slobo...“ a vzdávají hold Slobodanu Miloševićovi a bělehradské demonstranty považují za zrádce národa. Revoluce, která se odehrála v Bukurešti se v Jugoslávii nekonala, neboť většina Srbů žijících tehdy zde od Alp až po řecké hranice přemýšlela jinak. Za pouhý měsíc od demonstrace dochází v Chorvatsku k bojům a rozjede se krvavá řež trvající devět let až do října roku 2000.

Jsou teorie, kterou zastává zmiňovaný Vuk Dražković, že z Ruska dovezené kalašnikovy bohužel neposloužily revoluci, ale k vyzbrojení paravojenských formací v Chorvatsku. Vuk Drašković na to i dnes vzpomíná: „Věděl jsem o detailech domluvy našich generálů a sovětských stalinistů. Potřebovali jimi kontrolovanou válku a krveprolití v Jugoslávii, a to jen proto, aby jugoslávská moc po moskevském puči přivolala na pomoc Rudou armádu. Hasili by válku, kterou sami zrežírovali a tím by zachránili komunismus.“

Labutí píseň

Šesti set kilometrový marš ruských výsadkářů z Bosny do Kosova na pomoc Srbům a obsazení letiště Slatina v Prištině v červnu roku 1999 bylo již jen labutí písní. Tehdy Slobodan Milošević jakoby nechtěl vědět, že Rusko, má velké dluhy, je v krizi a jakoby nevěděl, že NATO si koupilo Jelcinovo Rusko. Obsazení letiště v Prištině bylo první velkou akcí Vladimir Putin tehdy tajemníka Bezpečnostní rady státu. Podle pramenů, prosazoval odzbrojení Kosovské osvobozenecké armády, snažil se, aby ruští vojáci se stali členy mírových jednotek v Kosovu a Rusko zde mělo svůj sektor. Dnes na to všichni mohou jenom vzpomínat a Rusové natočili o tom film nazvaný „Balkánská hranice“. Pro zajímavost konzultantem při natáčení byl Junus-Bek Jevkurov, bývalý důstojník ruské rozvědky GRU a přímý účastník operace na letišti Slatina, pozdější prezident Republiky Ingušsko. Dnes je náměstkem ruského ministra obrany.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

20:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

Ve vaší blízkosti, pánové, by mi mohl změknout mozek... Petr Žantovský našel zdroj pro poetické zhod…