Tvrdit, že si takto pomohl je spekulace. Potvrzeno a je jisté, že se dal populistickým a nacionalistickým směrem. Pravdou také je to, na co Fico svádí výsledek voleb, že „káru táhnul SMER čtyři roky sám“ a jako jednobarevná vláda se nemůže vymlouvat na nesoulad s koaličními partnery. To, co Ficovi přililo hořlavinu do ohně, byly problémy ve školství a zdravotnictví, což premiéra dostalo do defenzívy. Dále téměř s jistotou lze říci, že neúspěch Smeru a vládnoucích stran po rozdělení Československa bylo napojení na podnikatele, a to vadí především slovenskému venkovu (viz hesla nacionalistů: „Smeráci sú banda zlodejov“). Nyní k tomu přidejme skutečnost mladých voličů a prvovoličů vůbec, kteří inklinují k extrémním názorům a máme namíchaný koktejl, který vytvořil volební výsledek na Slovensku, na který nyní zírá celá Evropa. Čeká, co bude teď!

Evropu však zejména zajímá slovenský nacionalismus až fašismus, kam se Slovensko historicky dnes dostalo od doby Slovenského štátu. Slovenské volby jen potvrdili bezradnost Evropy s utečeneckou krizí ajejí vyčkávání. Slovensko je další toho důsledek.

Kam dostal našeho východního souseda Kotleba a jeho Ĺudová stana Naše Slovensko? Tato strana je tvrdší než francouzská Národní fronta Le Penové a dá se srovnávat s maďarským Hnutím za lepší Maďarsko Jobbik ( Jobbik Magyarországért Mozgalom ) nebo najdeme rovněž srovnání s řeckým Úsvitem.

Níže uvádíme opatrné české reakce. Jako i jinde v Evropě  bylo vítáno prohlášení slovenských stran, které mohou mluvit do vytvoření vlády, že s Kotlebou jednat nebudou. Obecně vzato všichni jsou překvapení z nárůstu extrémismu a fašimu.