To, o čem se již dlouhou dobu jedná na mezinárodní úrovni, se skrývá pod rouškou urovnání vztahů mezi národy v bývalé Jugoslávii – tentokrát mezi Bosňany a Srby, kde jako hlavní bod jednání je srebrenický masakr. Byl prohlášen za největší v Evropě od druhé světové války. K události došlo 11.července před dvaceti lety. Výročí události se uchopila Velká Británie, která připravila rezoluci, která měla být odsouhlasena OSN jako den památky na zabití osmi tisíc Bosňanů. Neoficiálně se mluví, že za touto rezolucí stojí rovněž USA a Nizozemsko. Zajímavé je, že když se do záležitosti kolem rezoluce vložilo Rusko a začalo být nejisté, zda rezoluce bude schválená. Proto dochází k projednávání rezoluce rovněž v Evropském parlamentu na návrh skupiny ALDE  a chorvatského poslance Ivana Jakovčića, když přitom již dříve byl tento návrh zamítnut. Byl zřejmý spěch, neboť návrh byl přijatý zvláštní procedurou. O narychlo projednaném návrhu se dnes hlasuje na plenárním zasedání EP ve Štrasburku.

Když skutečnost o britské deklaraci vyšla začátkem června najevo, začalo se pochopitelně Srbsko o rezoluci a její obsah zajímat. Poukázalo na zbytečnost britského návrhu nové rezoluce, když již v roce 2010 po bouřlivé debatě srbský parlament schválil 127 hlasy proti 21 hlasu text rezoluce, který se odvolává na haagský tribunál. V diskuzi poslanci nebyl odhlasován pojem „genocida“. To, že Srbové berou záležitost s celou vážností a záleží jim na urovnání vtahů s Bosňany dokládají i jiné akce jako například nevládní organizace Ženy v černém, která již dávno prosazuje to, aby 11.červenec byl určen za památečný den a požaduje po bělehradské radnici, aby obětem masakru v hlavním městě Srbska zřídila památník.

Britský návrh

Projednávání britského návrhu (VIZ návrh) neprobíhalo jednoznačně. Bylo vytvořeno, někdo tvrdí až sedm návrhů a některé zdroje mluví pouze o čtyřech. V každém případě byly všechny vystaveny ostré kritice ze srbských oficiálních míst a připomínky nemohly být ignorovány. Ukázala se mnohdy velká neznalost poměrů v Bosně a průběhu války ze strany britských tvůrců dokumentu. Srbská strana se postavila proti částem, které byly vyloženě nepravdivé a nebyly nikdy dokladovány jako například věta, že „desetitisíce žen, dívek, mužů a chlapců bylo vystaveno sexuálnímu násilí.“ Nebo se Srbové rovněž ohradili proti tomu, že dokument pětatřicetkrát zmiňuje ve čtyřstránkovém dokumentu slovo „genocida“ a jen třikrát uvádí slovo „usmíření“.

Nakonec Britové přichází s konečným textem rezoluce, který vešel ve známost teprve dva dny před rozhodujícím jednáním RB. Rezoluce mluví o soucítění s obětmi na všech stranách konfliktu v Bosně a Hercegovině a vyjadřuje lítost všem jejich rodinám. Vyzývá země OSN, aby pokračovaly ve vyšetřování pravdy o této události a poskytly podporu pozůstalým, především sexuálně zneužitým. Hlavní vyznění deklarace dále uvádí: „Největší odsouzení náleží genocidě, násilí, porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního kodexu – genocidě v Srebrenici.“ Navíc rezoluce odsuzuje jakékoliv popírání této genocidy.

Po celou dobu však probíhají zákulisní diplomatická jednání mezi Británií a Ruskem. Evidentně moskevští diplomaté mluví o možnosti vetování deklarace a srbská média mluví o možnosti veta i ze strany Číny. Na poslední chvíli přicházejí zprávy o kompromisních návrzích, které proudí jednak z arabských zemí, ale nakonec s ním přichází Rusko. Včera dochází k jednání Rady bezpečnosti. Rusko návrh vetuje a z 15 členů Rady bezpečnosti se čtyři - Čína, Nigérie, Angola a Venezuela se zdržely hlasování a zbylých deset zemí hlasovalo pro. Rusko se rozhodlo na jednání s Británií, že předloží svůj návrh a srbská média mluví o tom, že v deklaraci nemá být použit termín „genocida“.

Srbská reakce