Když zavítáte do Prištiny, uvítají vás na náměstích a hlavních ulicích americké vlajky. Na jednom zdejším sídlišti se můžete vyfotografovat před sochou Billa Clintona a tento bývalý, zde stále populární americký prezident má v Prištině i svůj bulvár. S Američany se v Kosovu dveře netrhnou a tak v minulém týdnu sem rovnou přirazilo 24 obrněných amerických vozidel HMMWV (Humvee). To jen tak, aby nikdo nepochyboval, že zdejší kosovské bezpečnostní síly nezůstanou jen při puškách či lehkém samopalu M27 IAR. Pochopitelně, že se jednalo o zásadnější akci a to, že USA potřebovaly dát světu najevo podporu transformace zdejších bezpečnostních sil na armádu. K tomuto aktu došlo v pátek při hlasování v kosovském parlamentu a výsledek se dal očekávat, když místní Srbové (hnutí Srpska lista) hlasování bojkotovali. Jestliže někdo očekával, že může dojít k určitým střetům, mýlil se. Vědělo se dopředu, že srbský prezident, přestože na jihu Srbska dá povel k pohotovosti a sám zde v místních kasárnách pobýval, není typem politika, kterým by cloumaly emoce. V jeho taktice vůči Kosovu zatím spíše převládá racionální úvaha a snaha o nějakou dohodu. Jeho nejkrajnější reakcí na páteční hlasování o transformaci kosovských bezpečnostních sil byly schůzky v Bělehradě s velvyslanci Ruska a Číny, kteří Vučićovi vyjádřili podporu a nesouhlas s transformací. Tak se stalo, že se v pátek tolik nedělo: Nad Prištinou létala helikoptéra a čtyři obrněné transportéry vojsk KFOR zahradily cestu přes most vedoucí ze severní Kosovské Mitrovice do jižní. Most přes řeku Ibar rozděluje v tomto městě Srby a kosovské Albánce. Ostatně vydatně padal sníh a místní obyvatelé měli s ním značné starosti, že díky tomu šla u mnohých politika stranou.

K americké angažovanosti je nutné navíc podotknout, že jednoznačně podporuje zmíněnou transformaci, zatímco proti ní se staví jak EU, tak i NATO. To dává reálný pohled na úmysly USA nejen v Kosovu, ale vůbec i vztah Bílého domu k Evropě vůbec.

Zde jsou vyjádření. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že aliance lituje kroku, který učinila Priština: „Je nám líto, že došlo k tomuto rozhodnutí navzdory obavám ze strany NATO. Severoatlantická rada bude muset znovu přezkoumat svoji angažovanost vůči kosovským bezpečnostním silám.“

Evropská unie se s určitým zpožděním vyjádřila, že krok transformace bezpečnostních sil Kosova by měl být učiněn v souladu s kosovskou ústavou. Připomeňme, že kosovská ústava se o kosovské armádě nevyjadřuje a k tomu musí být teprve přijaty nové zákony, k čemuž dal v pátek kosovský parlament signál. Diplomaté EU jako například Johannes Hahn, který je komisařem pro rozšíření, prohlásil pro rakouský rozhlas Oe 1, že by se obě strany měly vyvarovat provokacím a opět začít jednat. Uvedl, že Federika Mogheriniová by měla být aktivní, neboť má ke Kosovu mandát od Rady bezpečnosti.

Právě Rada bezpečnosti má dnes, tj. v pondělí, zasedat a jednat o transformaci kosovských bezpečnostních sil. Došlo však k neshodě o charakteru zasedání, kdy Západ požaduje zasedání za zavřenými dveřmi a Rusko nevidělo pro tento formát důvod. Pro formování vojsk Kosova se zatím jednoznačně staví USA, Velká Británie a Německo.