Z poloviny minulého století pochází i nyní čím dál zjevnější čtvrtá z Evropy vzešlá katastrofa zřejmě i tentokrát globálního dosahu. Jmenuje se Evropská unie a je důsledkem těžko léčitelné polovzdělanosti moci a slávy chtivé intelektuální vrstvy. Její zarputile se udržující nekritičnost se projevuje jako iracionální víra v blahodárnost domněle osvíceného poručníkování, jež ze zásady odmítá demokratickou odpovědnost a názorovou i politickou opozici. Evropským politickým, ve skutečnosti antipolitickým výsledkem mocensky realizované intelektuální polovzdělanosti je nadstátně, tedy nad- či spíše post-demokraticky fungující útvar Evropské unie, nyní v zásadě despoticky ovládaný Německem.

Iracionálně řízená, bytostně nedemokratická Evropské unie, jejíž páteří je zóna umělé společné měny Euro, se postupně hroutí před našima očima kvůli vnitřní nemožnosti vyrovnat se s důsledky finančně-ekonomické krize vzniklé v r. 2008 v USA. Neschopnost Evropské unie přežít první přirozenou zkoušku odolnosti a životaschopnosti je ve srovnání s USA a ostatním světem očividná a výmluvná. Ba co víc, blížící se zhroucení španělské ekonomiky, na jehož oddálení již nejsou na rozdíl od Řecka finanční prostředky, může s velkou pravděpodobností rozpoutat celosvětovou hospodářskou krizi se závažnými politickými důsledky nejen pro Evropu.

Evropští intelektuální viníci, nekritičtí zastánci a šiřitelé katastrofálního projektu Evropské unie se místo přiznání viny, veřejné omluvy a pokání za svou myšlenkovou a politickou zpupnost a evidentní selhání rozhodli jakoby nic dále pokračovat v unavování veřejnosti svými myšlenkovými výkony. Od 3. května devadesát z nich začalo v němčině mediálně šířit text s nápadně skromným názvem „My jsme Evropa!“ a s podtitulem „Manifest k novému založení Evropy zezdola.“ Jako iniciátoři jsou uvedeni Ulrich Beck a Daniel Cohn-Bendit. Tentýž, nyní prominentní europoslanec Cohn-Bendit, někdejší marxistický křikloun a fanatický revolucionář, jenž nedávno na Pražském Hradě arogantně napadal prezidenta republiky za neochotu podepsat Lisabonskou smlouvu a nevyvěšování eurovlajek.