K dalšímu textu lze předeslat: sám Dalajláma se k exilové vládě v Indii moc nehlásí, klade důraz na udržení národních tradic a zvyklostí v Tibetu a m.j. poděkoval čínské vládě za zvýšení životní úrovně prostého lidu. Nikdo jiný, než čínská vláda mu nemůže jeho přání splnit. Proto si dovolím výtku, že se odmítavě nebo výzvou ke zdrženlivosti nevyjádří k akcím, které jsou spíše hojení si vlastního ega a vůbec nemají na mysli skutečnou pomoc Tibetu.

Každému logicky uvažujícímu musí být zcela jasné, že ve svém důsledku tyto vlajkové akce Tibetu škodí a sami Tibeťané by tyto egoistické projevy, které nepohnou ani stéblem v jejich prospěch, odsoudili. Vytahovat symbol vzbouřenců (vlajku) z r. 1959 (současně je to symbol exilové vlády) je právě buď jen pokrytecké gesto – podívejte se jaký(á) jsem „bojovník“ (když mu nic nehrozí) anebo je to totální neznalost historie.

S jakými ideály šly vzbouřenci do povstání a kdo to vlastně byl? Kdo byl v Tibetu ozbrojen a nebo si mohl zbraně opatřit? (maje peníze!) Byly to ozbrojené oddíly při klášterech, které měli za hlavní úkol dohlížet na otrockou práci těch nejnuznějších!! Za koho tedy bojovali? Za návrat starých pořádků v teokratickém společenství?! Všichni ti, kteří tak vehementně mávají tibetskou vlajkou, symbolem právě těchto povstalců, se zcela amorálně staví za jejich ideály?!!

Je více než zřejmé, že ve výsledku jsou tyto akce proti zájmům Tibeťanů, ale i současně proti zájmům ČR. Tím nechci říci, že je správné držet hubu a krok. To se mně protiví i při jiných nepravostech současného světa a toto pravidlo je mi cizí.