Tento možná až zbytečně dlouhý úvod popisuje Českou republiku s tím rozdílem, že není jako ten malíř v převlečení. Mám na mysli dodávky u nás vyrobené elektřiny na evropskou energetickou burzu v cenách na grafu někde dole u kotníku, ale zpětný nákup se vyšplhá nahoru až do výšky prsou. Jednoznačně to vypadá, že tenhle paskvil vymyslela EU jako sebezničující argument; tedy jako silnou munici do rétoriky těm, kteří touží EU opustit.

Bohužel, pro státy nic takového jako je léčebna v blázinci neexistuje; občané mají pouze možnost poslat ty, kteří takovou hovadinu připustili, na politické smetiště a na EU udělat dlouhý nos.

Recept je jediný: Elektřinu, kterou vyrobíme, spotřebovat doma, a to v cenách, jaké jsou na domácím trhu obvyklé, a především státem regulované. Přebytky je možno nabídnout a i smluvně ošetřit. Odbočím: Zastánci jedinečnosti EU mají jeden nejsilnější argument – dotace od EU. Nejsou ale tyhle šachy s elektřinou skrytá zpětná platba? A mj. už víckrát připomínané nezdaněné zisky zahraničních firem a koncernů, převáděné z ČR do zahraničí, jsou na stejné úrovni mínusů pro ČR.