Miroslav Macek: Není třetích cest, jen odvěké soupeření politických stran pravice a levice

15.10.2012 13:19

Pondělní glosy Miroslava Macka

Miroslav Macek: Není třetích cest, jen odvěké soupeření politických stran pravice a levice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Macek

Pár povolebních postřehů

1. Komentářů, analýz a prognóz následujících po těchto volbách bude pomalu více, než bylo voličů. Je však na každém občanovi, aby sám zvážil, čím k takovému výsledku osobně přispěl či nepřispěl, případně aby si uvědomil ovlivnitelnost či neovlivnitelnost jednotlivých příčin, a to zvláště zevních. Dávám na výběr z mnoha faktorů (bez řazení dle důležitosti): nízká volební účast, stádnost a disciplinovanost levicových voličů, generační protest části prvovoličů, forma a obsah vládnutí současné koalice, rozpory a hádky v jednotlivých politických stranách a to zvláště v ODS, znechucenost pravicových voličů ze současné nepravicové politiky a jejich následná neúčast ve volbách, nedostatek přirozených, vzdělaných a osobnostně kvalitních lídrů v politice vůbec a pravicové zvláště, skutečná realita kontra mediální obraz reality v čím dále tím víc bulvárnějších sdělovacích prostředcích , mentalita části voličů vyjádřitelná slovy „lump nebo blbec, ale hlavně je od nás a vždycky nám něco taky přihrál“, neláska až nenávist části občanů k jakémukoliv establishmentu, víra v příchod dalšího politického Mesiáše, návyk života na dluh či z přerozdělovaných peněz, rozevírající se příjmové nůžky a s nimi opětovné třídní vidění světa, vliv byrokratizace společnosti z příčin vnitřních i vnějších na svobodomyslnější voliče, současný reálný ekonomický, politický a sociální stav a mediální obraz Evropy a světa, akceptace komunismu jako světového názoru velkou částí našich i zahraničních elit.

2. Představa, že se bude opakovat jakýsi „únor 1948“ je momentálně absurdní: geopolitická i vnitropolitická situace je jiná. Obdoba by mohla nastat jen v rámci celoevropského revolučního posunu doleva při dlouhotrvající zhoršující se ekonomické situaci. I pak ovšem měli komunisté silného protivníka: ostatní demagogy a populisty.

3. Výsledek krajských a senátních voleb přece jen donutí část lidí, kteří nešli k volbám a část lidí, kteří volili protestně, vrátit se při volbách do poslanecké sněmovny ke svým původním preferencím a k urnám.

4. Pro českou pravici nastává poněkud paradoxně ideální doba k příštímu návratu na výsluní: v příštích letech nelze očekávat ekonomické oživení, které by umožňovalo minulou rozhazovačnou, „uplácecí“ politiku. Po pravděpodobném vítězství levice ve volbách do poslanecké sněmovny a jejím vládnutí, si tedy veškeré problémy „odskáče“, neboť na důsledky minulého vládnutí se nelze vymlouvat věčně. Pokud tedy pravice najde schopného, charismatického lídra a vydá se na politickou cestu s „kuberovským“ programem fungujícího, levného a přívětivého státu, má šanci při správném načasování na počátek ekonomického oživení, opět převzít otěže. Bez toho lídra to ovšem v žádném případě nepůjde.

5. Vůbec si nejsem jist, že by mělo jít o ODS s novým vedením, tato strana je už příliš místně i celostátně provázána s nepříliš vábnými ekonomickými strukturami a tím zdiskreditována. Náprava je sice možná, ale velmi zdlouhavá a s nejistým výsledkem. Mnohem přijatelnější se jeví vybudovat novou pravicovou politickou stranu na zelené louce. V hluboké opozici, kde se nerozdělují ani koryta, ani veřejné finance, to jde velmi dobře, neboť bez účasti různých přiživovačů.

6. Doufám, že ustanou alespoň načas konec žvásty o nezbytnosti „nepolitické politiky“ a soumraku politických stran. Opět se jasně ukazuje, že není třetích cest, jen odvěké soupeření politických stran pravice a levice. Vždyť i „nezávislí“ vítězové prvního kola senátních voleb jsou názorově v podstatě velmi straničtí.

Nobelovu cenu míru pro letošní rok získala Evropská unie. Porota ocenila její roli při sjednocování kontinentu. Rozhodnutí prý bylo tentokrát jednomyslné.
A pak, že Seveřané nemají smysl pro humor! Mají, a dokonce i pro černý!

Ale možná má pravdu čtenář glos P. B.: Oni to popletli! Ta Nobelova cena je za ekonomii!

Jiní ovšem zas tvrdí, že vzhledem k horám unijních předpisů je to cena za literaturu…

Věta ze sobotního článku Lidovek o cestování dokonale vystihuje problém dnešní Evropy:

Manchester už dávno neživí textilní průmysl, město dnes těží z obchodních center, bank, úřadů a turistiky.

V sobotní příloze Lidovek Michal Viehweg v rozhovoru na dvě strany hájí svoji novou knihu „Mráz přichází z hradu“. Přitom stačilo jen říct: „Stárnu a už jsem se literárně zcela vykradl, Klause nesnáším čím dál víc a prachy se vždycky hodí, zvláště když se najdou vždy blbci, kteří ten škvár koupí“.

Jana Bendová v páteční MF Dnes napsala, že dnes už 95 % veškerých příjmů českých penzistů pochází od státu (tedy od daňových poplatníků, dodávám), kdežto v Německu je to jen 65%, zbytek je ze soukromého připojištění a majetku. A správně dodává, že osvědčená metoda. kterak se zabezpečit na důchod, je řádně vychovat děti tak, aby se o nás mohly postarat acelý život střádat.

Jenže: děti důchodců často stát už olupuje natolik, že mnohdy mají problém samy vyjít (přičemž uloupené peníze stát velmi rovnoměrně rozdělí i mezi důchodce, kteří v životě nehnuli prstem, stejně jako jejich děti, případně část velmi neefektivně prošustruje na všelijaké zbytné a zbytečné věci) a stát (jeho politikové) se též postará, aby úspory v toku desetiletí užrala inflace, pokud už je zcela nesežere nějaká ta měnová reforma.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: viditelny-macek.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.