Všichni politici mají plné huby řečí o nezávislosti policie, státních zastupitelství a soudů - do okamžiku, kdy je svojí prací začínají ohrožovat. Pak jsou schopni pronášet obdobně hloupá slova, jako premiér Nečas: „Dovolte mi říci poměrně tvrdou a jasnou tezi, že o tom, kdo bude ve vládě, nebo nebude ve vládě, nebude cestou žádosti o vydání rozhodovat parta policejních plukovníků nebo podplukovníků, to by asi nebyl ten správný krok.“
Jedinou druhou možností pak je, že v této zemi skutečně existuje organizovaná prostistátní policejní skupina, snažící se o nelegální převrat a premiér o ní ví: pak je ovšem nejvyšší čas ji pojmenovat a rozprášit. Tajemné temné náznaky jsou nanic a logicky jen vybuzují dojem panikářské obrany pomocí útoku…

Právník Jiří Přibáň v dnešních Lidovkách:
Základní politický konflikt v této zemi již delší dobu neprobíhá mezi pravicí a levicí, ale mezi soukromými zájmy stranických nebo ekonomických elit a veřejným zájmem demokratické společnosti.

Následující novinový titulek mluví za vše: Světoví lídři budou hledat cestu k růstu.
Jedinou cestou k růstu totiž je, že politikové vytvoří a hlavně ochrání pro podnikavé a pracovité občany volný a svobodný prostor pro jejich podnikání. Ti dnešní ovšem na jedné straně mají plné huby „cest k růstu“, avšak každodenní politickou praxí házejí podnikavým lidem pod nohy jeden klacek za druhým.

Řekové se ve volbách logicky rozhodli, že je zapotřebí do dna využít možnosti zbytek Evropské unie ještě podojit, než si přizná, že Řecko už dávno zkrachovalo. Pokládám totiž za zcela vyloučeno, že by existoval jeden jediný Řek, který by věřil tomu, že stávající dluhy někdy splatí…