Z pohledu samotného zasedání bylo podle mě klíčové sledovat tři důležité oblasti – (1) názor bankovní rady na dilema vysoká inflace vs. vyhlídky slabšího hospodářského růstu, (2) perspektiva dalšího zvyšování úrokových sazeb, (3) devizové intervence jako možný další hlavní nástroj měnové politiky vedle úrokových sazeb.

Dilema inflace vs. obavy z výrazného hospodářského zpomalení. Bankovní rada většinově opět avizovala, že je pro ní naprostou prioritou inflace a opětovné brzké obnovení cenové stability. Dvojice O. Dědek a A. Michl, která dlouhodobě vyjadřuje obavy z rychlého růstu sazeb, tak zůstává názorově v menšině. Na druhé straně ČNB avizovala, že znatelně proinflační rizika jsou především v krátkodobém horizontu, což si lze přeložit tak, že si ČNB jasně uvědomuje, že s letošní inflací ČNB již mnoho nezmůže a tak ani přehnaně prudké zvyšování sazeb by nedávalo úplně smysl. Zároveň je již nyní jasné, že růst domácí ekonomiky bude letos slabší a guvernér J. Rusnok hovořil zhruba o polovičním letošním růstu HDP ve srovnání se zimní makroekonomickou prognózou. Slabší budou letos jak investice, tak i kvůli poklesu reálných příjmů spotřeba domácností.