Ti, kteří od dnešního očekávání bankovní rady ČNB čekali, že se centrální bankéři výrazněji vymezí proti současným hodnotám koruny, museli být zklamáni. A pokud bychom měli dnešní zasedání charakterizovat jedním slovem, jednalo by se o slovo opatrnost. Z vyjádření guvernéra M. Singera vyplynulo, že ČNB současné silnější hodnoty koruny nevadí. ČNB se neznepokojuje ani růstem devizových rezerv a i případné zavedení záporných úrokových sazeb není na nadcházejících zasedáních příliš pravděpodobné. Postoj k záporným úrokovým sazbám by pravděpodobně ČNB musela přehodnotit, kdybychom v nadcházejících týdnech byli svědky permanentního tlaku na posílení koruny a ČNB tak musela výrazněji intervenovat.

Na základě nové makroekonomické prognózy ČNB předpokládá pomalejší návrat spotřebitelské inflace k inflačnímu cíli, tj. ke 2 %. Zatímco v květnové prognóze se měla inflace dostat na 2 % již ve 3. čtvrtletí roku 2016, tak nyní ČNB předpokládá dosažení cíle až v 1. čtvrtletí roku 2017. Oproti předchozí prognóze ČNB upravila i výhled na růst HDP, který by měl letos růst rychleji oproti původní prognóze.

Reakce koruny na zasedání ČNB byla naprosto minimální, v řádu několika haléřů. ČNB tak velmi pravděpodobně prodloužila červencový nový normál na měnovém páru koruny vůči euru. Ten spočívá v tom, že se obchoduje těsně nad hladinou 27 Kč/EUR s maximálními denními pohyby v řádu několika haléřů. Pokud se v nejbližších týdnech na finančních trzích nic zásadního nestane, může tento nový normál trvat minimálně do dalšího zasedání bankovní rady ČNB, které proběhne 24. září.

Miroslav Novák, analytik