Dnes již téměř každý „politik“ hovoří o tom, že 17. listopad 1989 byl jen předem domluveným a secvičeným podvodem na občanech naší země. Kdekdo dnes v televizi vykládá, že na tomto podvodu nejvíce získali bývalí vysocí komunističtí funkcionáři a jejich potomci. Mají sice pravdu, ale já se ptám. Kde byli tito lidé, kteří patří již ke střední generaci, když likvidovali mne? Proč byli tehdy zalezlí a nepodpořili mne? Já jsem je tehdy mnohokrát vyzýval k tomu, aby si klidně můj program vykradli, hlavně aby ho realizovali. Nikdo z nich se nemůže vymlouvat, že tehdy byl na základní škole a nemohl nic dělat. Dnes je velmi populární a snadné se vézt na vlně proti imigračních nálad. Když jsem před dvaceti lety varoval před tím, že když to takto půjde dál, bude průměrný Čech nebo Moravan tmavé barvy pleti a kudrnatých vlasů nenašel se mezi dnešními „po boji každý generálem“, ani jediný, který by tehdy řekl, „on má pravdu“. Ani jediný. Naopak titíž mne spílali do fašistů, rasistů a lůzy. Dnes otočili stejně jako ti, kdo nás zavlekli do Evropské unie a dnes jsou jejími největšími kritiky.

Den začínal šokem. Na Národní třídu se dostavil ministr financí, komunista a estébák, poklonil se památce sedmnáctého listopadu a prohlásil pro servilní zaměstnance označené visačkou „Press“ to, co mne šokovalo. Měli bychom být vděčni za sedmnáctý listopad, že nám přinesl demokracii a svobodu. Podle mého názoru to byl jen další důkaz toho, že listopad ´89 byl jen podvodem, který umožnil komunistickým funkcionářům zmocnit se obrovských majetků. Taková nehorázná drzost, a taková hloupost lidí, kteří něco takového volí za jednu zrecyklovanou koblihu. To je již do nebe volající.

Na Václavském náměstí jsem byl s dostatečným předstihem. Na každém rohu byl nahlášen jeden mítink. Na Můstku se dokonce několik metrů od sebe překřikovali do mikrofonu dvě skupiny jedna pro a druhá proti. Je mi záhadou, proč magistrát povolil vedle sebe dvě setkání. Jediným vysvětlením je potřeba rušit. Za dřevotřískovými deskami u Národního muzea se ozývaly hlasy, jejichž původce nebylo díky deskám vidět. Třeba to bylo umně maskované neprůstřelné sklo. Jinak to lze velmi těžko vysvětlit. Zatímco na Můstku se alespoň organizátoři netajili svým názvem, u Muzea bylo vše naprosto nejasné. Setkání údajně organizoval někdo naprosto nezávislý, a proto nejspíš k mikrofonu pustil jen ty, kteří chválili jedině správnou proti imigrantskou politickou stranu disponující dvěma poslanci.

Lidé žádali, abych vystoupil. Odvětil jsem, že jsem připraven, avšak nikomu se nevnucuji, takže rozhodnutí je jen na pořadatelích. Byl jsem striktně odmítnut. Podle reakcí okolostojících byl jediným důvodem strach účinkujících.