O. A. Funda: Jsme ateističtí nabobové. Zasluhujeme po hubě

25.01.2015 14:20 | Zprávy

Jsem přesvědčený ateista. Mám pro to řadu argumentujících důvodů. Náboženství považuji za lidský kulturní výtvor.

O. A. Funda: Jsme ateističtí nabobové. Zasluhujeme po hubě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Socha panenky Marie

Nicméně ve všech kulturách bylo náboženství původním referenčním rámcem lidské reflexe světa a života. Už to je důvod, proč si každé náboženství zasluhuje úctu a respekt. Studium každé kultury nutně znamená velmi citlivě se ptát, jaké pochopení světa a člověka artikulují mýty, rity, nauky, dogmata a postoje toho kterého náboženství.

Čtěte od stejného autora esej: Filosofie náboženství a náboženská filosofie

Myšlenku tolerance, kterou znali antičtí filosofové, i když ji nijak profilovaně neformulovali, aktualizoval evropský novověk a plně ji nastolilo evropské osvícenství – základ moderního evropanství. Tolerance není projev lhostejnosti, ale úcty a respektu, že někdo jiný může mít na svět a na svůj život jiný pohled než já. Křesťanství se až do 18. století nevyznačovalo náboženskou tolerancí vůči odlišným názorům a životním koncepcím. Má na svém kontě mnoho hranic s jinak smýšlejícími. Teprve pod vlivem osvícenství se formovala i křesťanská varianta tolerance. Podtrhla, že to nejdůležitější v křesťanství je poselství o lásce k bližnímu.  V tom byl shledán důvod, aby i křesťanství na tomto principu lásky založilo toleranci, právě jako projev úcty k člověku.

Někdejší křesťanskou agresi vůči jinak smýšlejícím vystřídala ve 20. století – ve fašistickém a především v komunistickém totalitním režimu – agrese vulgárního ateismu vůči křesťanskému přesvědčení. Západní humanistický ateismus se k ní nikdy nesnížil. Evropa však stále více opouští humanistický sekulární ateismus, který věděl co je úcta a vážnost. Svobodu jako výsadu odpovědného rozhodování zkarikovala do patvaru driáčnické libovůle a nábobství. Zejména současná žurnalistika se vyznačuje vysokým stupněm neomalenosti, vulgarity, nerespektování lidské důstojnosti a člověkova soukromí. Novináři jako K. Čapek nebo F. Peroutka už vymřeli. Lézt lidem do soukromí a vydělávat na zveřejňování „senzací“ se stalo zvráceným projevem svobody. To se týká i neúcty vůči náboženskému přesvědčení. Před několika lety visela na jedné výstavě v Rudolfinu, pořádané arogantním snobem, prý že umělcem, výstava s obrazem nahé ukřižované ženy. Křesťané to sice přešli bez protestů, ale z hlediska humanistické sekulární společnosti do byla nestoudná urážka náboženského cítění spoluobčanů, kterých je v této zemi pořád ještě nejméně polovina.

Jako ateista a zastánce evropského sekulárního humanismu považuji každý projev arogance a urážky jakéhokoli náboženství a jeho vyznavačů – zejména pokud chce producírovat naši evropskou  pseudosvobodu - za nechutné a odsouzení hodné nabobství, které si koleduje o to, aby dostalo po hubě.

Autor je ateistický teolog.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: literarky.parlamentnilisty.cz

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Předškolní péče

Tvrdíte, že je předškolní péče dostupnější. To je sice částečně pravda, ALE. Myslíte, že je to vaše zásluha? Není to náhodou proto, že se rodí čím dál méně dětí? A pak dostupnější také není pro všechny. Vzniká sice řada soukromých školek, dětské skupiny apod., ale máte ponětí, kolik stojí? Proč na n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: Vzdělání vůdců

15:57 Jan Campbell: Vzdělání vůdců

Na Západě a na Východě se výchovné a vzdělávací filozofie, praktiky a obsahy výrazně liší.