Dosavadní neschopnost západní civilizace v účinném boji s tímto druhem kriminality i falešná humanita totiž stojí u kořene toho neodpornějšího a celosvětově nebezpečného zla, které nyní vybujelo v Sýrii a Iráku a které prezentuje tzv. Islámský stát.

K potírání terorismu však nestačí pouhé vojenské akce, ale nutná je i připravenost právní. Ohledně naší právní připravenosti však nelze říci nic jiného, že naši tvůrci trestního zákona, politici i zákonodárci nejenže zaspali, ale stále ještě tvrdě spí. Naše právní připravenost k řešení případných teroristických útoků vně i uvnitř našeho území je proto nejen nedostatečná, ale téměř nulová. Nejenže samotná právní kvalifikace zločinu teroristického útoku (§ 311 trestního zákona) a teroru (§ 312 trestního zákona) je příliš úzká a nepostihuje všechny jeho možné varianty, ale nejsme připraveni ani na přísun uprchlíků (běženců) z islámských zemí, mezi kterými mohou být i utajení teroristé. Nejenže pro ně nemáme zřízené internační tábory, ale i jazyková vybavenost našich úředníků je nedostatečná, protože k navázání účinného kontaktu s těmito uprchlíky i k dozoru nad problematickými osobami nestačí pouhá lámaná angličtina. Nejsme připraveni na střet s jejich islámskou kulturou i obtížně akceptovatelnými zvyky, jejich mládeži nejsme schopni okamžitě poskytnout patřičné západoevropské vzdělání a naše obyvatelstvo není ani připraveno tyto uprchlíky vlídně a bez výhrad přijmout. Na našich zahraničních vojenských základnách pak máme pouze vojenské policisty, ale nemáme tam vojenské státní zástupce ani vojenské soudce, kteří by ve smluvní spolupráci s místními orgány byli schopni stíhat, věznit, deportovat a případně i trestat zahraniční (importované) teroristy, kteří se vůči našim vojákům a případně i civilním osobám dopustí teroristických útoků (místní zločince si totiž tamní orgány potrestají samy, pokud ovšem nejsou s nimi spřízněnými anebo se jimi nenechají uplatit). Korektní dvoustranné dohody k potírání terorismu jsou vždy možné a mnohé místní vlády by jistě uvítaly přesunutí jejich nepříliš výkonné trestní pravomoci na jiné smluvní partnery, zvláště pokud by se mělo jednat o postih cizích státních příslušníků (žoldáků). Teror totiž ohrožuje i jejich vlastní existenci a jak je patrno, tyto vlády jej samy nejsou schopny zvládnout.      

        Náš lokálně zaměřený § 312 trestního zákona (teror) zní:

Odst.1:  „Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení České republiky

                jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na