Naše současná česká vláda a premiér Babiš mají samozřejmě svůj nepopiratelný díl viny, ale je pitomost nejtěžšího kalibru na ně svalovat úplně vše. Jsou dokonce záležitosti takového charakteru, se kterými nemůže vláda pohnout ani náhodou. Abychom však byli alespoň trochu spravedliví, tak je nutné ohlédnout se trochu do minulosti, ze které v mnohém sklízíme dnes trpké plody.

Hněv občanů ohledně cen některých komodit je samozřejmě plně oprávněný. I já osobně se zlobím, ale k mé vlastní smůle vím, jak to je a jak to bylo. Ono je velmi snadné na cosi nadávat a prstem ukazovat a křičet Babiš, Babiš! Já to tak snadné nemám a mnohdy závidím poněkud jednoduchým lidem jejich rychlé závěry a snadná řešení. Dobře totiž vím, že ti, kteří křičí nejvíc, mají také nejvíc másla na hlavě a v roce 1989 cinkali klíči na náměstích. Tam křičeli, že mají holé ruce, a nyní se diví, že mají i holou prdel. V mnoha oblastech by tedy bylo vhodné, aby si každý sáhl do vlastního svědomí. Chtěli jste kapitalismus a demokracii? Máte ji, tak proč křičíte?

No, dosti výčitek, a raději se vraťme k zemědělským komoditám. Mnozí z nás pamatují, a i já mezi ně patřím, že Československo bylo před zlikvidováním socialismu plně soběstačnou zemí ve výrobě masa, mléka, brambor, tuzemské zeleniny, obilí, cukru a dalších komodit. Vše se začalo hroutit v době, kdy se naše ekonomika otevřela a na náš trh začaly ze západu proudit potraviny za dumpingové ceny. Následkem tohoto kroku započal proces útlumu, dobře prosperujících JZD a státních statků. Ránu do vazu dostalo zemědělství zlodějskou privatizací a restitucemi, vymyšlenými panem Klausem starším a týmy okolo něj. Takzvaně posledním hřebíčkem do rakve našemu zemědělství se stala přístupová jednání k našemu vstupu do EU, vedená panem Teličkou a spol., a vstup do EU jako celek.

Přístupová jednání ke vstupu do EU byla takové kvality, že naše zemědělství bylo uvrženo pod diktát EU a podmínky, vyjednané pro naše zemědělce, byly mnohem horší, než třeba podmínky, vyjednané pro zemědělce polské, maďarské či slovenské. Naši zemědělci se rázem stali nekonkurenceschopnými proti ostatním, a to na základě mnohonásobně nižších dotací a průběžného financování zemědělské prvovýroby. Poděkování za tento stav patří panu Teličkovi a jeho týmu vyjednávačů. V této době taktéž vznikly normativy na využití zemědělské půdy, tedy v době, kdy Babiš ještě nebyl velkopodnikatelem, miliardářem a ani politikem.