Jsem přesvědčen, že reakce na mé povídání bude asi nepříjemná a budu vyzván, abych držel hubu a nepletl se do záležitostí strany, které již nejsem členem. Myslím však, že mé už nečlenství ve straně mi dává mnohem širší prostor k polemikám a kritice zvnějšku s navazováním na faktickou znalost prostředí, ve kterém jsem několik let působil. S některými soudruhy jsem dodnes ve styku, a to i s těmi, kteří jsou na vyšších postech, jakož i s těmi, kteří na protest proti nekomunistické politice, vedené KSČM, stranu opustili.

Současný předseda OV v Trutnově pan Jaroslav Ondráček ml. se vyjádřil ve smyslu, že strana absolutně nebyla schopná využít kdysi velké nezaměstnanosti a nízkého platového ohodnocení pracujících ve svůj prospěch. Strana absolutně nezvládá roli opoziční levicové strany. Takzvané jádro pudla, od kterého se vše odvíjí, leží právě ve slovíčku LEVICE! Jaká to smutná pravda pro skutečné komunisty! Dost možná si to pan Ondráček neuvědomuje, ale právě ona levicovost a nekomunističnost stranu potápí a jednoho dne potopí. On totiž u levicových stran není principiálním základem požadavek na zásadní změnu politického a společenského řádu. To znamená, že u KSČM vyčpěl tento zásadní požadavek, a to na základě odklonu od komunistické podstaty k levicové platformě. Není zájem na změně společenského uspořádání a došlo i k otočení se zády k dělnické třídě. KSČM se stala participační stranou na systému, což je ve své podstatě neslučitelné s komunistickými principy. Dost možná si představitelé strany myslí, že to lidé nevidí, ale opak je pravdou. Existuje i mnoho komunistů, kteří právě kvůli tomu ze strany odešli! Ono totiž není příjemné, když strana s prvotně revolučním charakterem se stává slabou a bezzubou opozicí, která je navíc schopna ve sněmovně hlasovat společně s úhlavním nepřítelem - buržoazií. Taková strana a taková opozice je k ničemu. Smůla pro KSČM je v tom, že lidé to čím dál víc chápou. Ještě horší však je fakt, že mnoho vrcholných představitelů KSČM lze řadit k zástupcům buržoazie, což je obrovská prasečina a ideologický rozpor s komunistickým základem.

Otázka podhodnocení práce českých dělníků stále přetrvává a je to bod, na kterém se dá stavět. Český dělník je nucen pracovat za třetinovou mzdu oproti mzdám německým, a to při stejné, ba i vyšší produktivitě práce. Bohužel jste, soudruzi, v tom to směru málo hlasití, ale jak by ne, když ve vašich řadách jsou příslušníci buržoazie a vykořisťovatelé! Ti by šli pak sami proti sobě, že?