Dá se říci, že ČT udělala onomu přesunu jednotek velkou reklamu. Tato reklama je jistě v zájmu mainstreamu dělána na zakázku. Skrze tuto reklamu a vyvolání vášní je monitorováno rozpolcení obyvatelstva ve smyslu náklonnosti či nenávisti ke spojeneckým jednotkám. Je záměrně používána rusofobní rétorika k zastření skutečných příčin, čímž je vytvářen i obraz falešného viníka dané situace. Jedni uvedený přesun jednotek NATO vítají, druzí jej odsuzují.

Já osobně jsem ostře proti tomuto aktu, ale nevidím v něm žádnou okupaci. Ta totiž byla dokonána skrze ekonomické vazalství České republiky, která je de facto republikou jen na papíře a naše slovo v mezinárodní politice znamená asi tolik, jako prd v kalhotách. Akt přesunu jednotek má vícero rovin, které jsou velmi důležité, avšak nevystupují do popředí tolik, jako přesun sám. Tedy – mě se jeví jako velmi důležité, dát Čechům jasně najevo, kdo že je nyní skutečným pánem území, kudy konvoj přejíždí. To se týká Pobaltí, Polska, ČR a Německa. Samozřejmě, že území, které je pod přímým vlivem NATO, je daleko větší, ale tam nyní takovéto masivní přesuny nejsou. Dále je tu i jasný vzkaz prostřednictvím vlády, že jakékoliv protesty proti konvoji, házení rajčat či vajec, může být potrestáno i odnětím svobody. To znamená, že jakýkoliv protest je nežádoucí. Toto v konečném důsledku znamená – Češi držte huby – my z NATO jsme tady páni!! Dále jde o harašení zbraněmi a demonstraci síly vůči Rusku. Jde o záměrnou provokaci ve snaze vyvolat s Ruskem ozbrojený konflikt a vtáhnout jej do přímé konfrontace.

Vyvolání vojenského střetu je v současnosti alfou a omegou zahraniční politiky USA, která skrze NATO nastrkuje do konfliktu i své údajné spojence, kteří mají jen velmi omezené možnosti nesouhlasit s touto politikou skrze smlouvy s NATO. Jsem toho názoru, že většina populace žádnou válku nechce, ale to neplatí v případě vládnoucích elit. Musíme si totiž uvědomit, kdo je tou skutečnou vládnoucí elitou a co vytváří hlavní pilíř její moci. Ono totiž už dávno neplatí, že světu vládnou politici! Vládnoucí struktury světa musíme hledat v ekonomických vodách. Ten, kdo ovládá ekonomickou formaci, ovládá i politiku. Ekonomická formace jako taková je přímo závislá na zdrojích a to jak kapitálových, tak především surovinových. V případě jakéhokoliv omezení zdrojů dochází k řetězové reakci v ekonomických strukturách, jež mají za následek ekonomické krize s možným porušováním sociálního smíru, ale také se snížením výkonu ekonomické formace, což může lehce narušit politickou rovnováhu. Politická ztráta rovnováhy může dokonce přerůst v chaos a společenský rozklad zažitého řádu se ztrátou klíčových mocenských pozic.