Přitom například v kauze na Státním fondu životního prostředí koncem roku 2010 šlo o ještě vyšší částky než v případě Davida Ratha. Pozoruhodné také je, že bývalý ředitel fondu Libor Michálek, který policii i justiční orgány na korupci upozornil, vzápětí o svoji funkci přišel. I v této kauze šlo o prostředky z evropských fondů, což dozorující státní zástupkyně klade za vinu středočeskému hejtmanovi.

Nejvíc zaráží, že nejvyšší vedení sociální demokracie přijalo Rathovo obvinění jako hotovou věc a okamžitě od něj dalo ruce pryč. Včetně výzev ke složení všech funkcí i k ukončení nebo alespoň pozastavení členství ve straně. Obdobně vyzněla některá prohlášení čelných politiků.

Korektní byl hejtmanův náměstek, senátor Marcel Chládek v Radiožurnálu: „Mám pouze běžně dostupné informace z médií. Pro sociální demokracii jde o nesmírně bolestnou záležitost. V Krajském výkonném výboru se ji pokusíme vhodnou formou vyřešit.“

Zato Rathův největší oponent v minulých krajských volbách, poslanec Milan Urban byl s úsudkem rychle hotov (to již bylo známo rozhodnutí o Rathově vzetí do vazby). V jiném vyjádření pro Radiožurnál prohlásil, že je nutno rychle rozhodnout o novém hejtmanovi a že je ochoten se o tento post ucházet. Snad se na to i těší, bylo znát z tónu jeho řeči.

Přitom některé okolnosti měly politiky varovat. Policie prý měla Ratha v hledáčku půl roku, aby jej pak v pondělí „chytla při činu“, při převzetí úplatku ve výši sedmi milionů. Podle první verze byly peníze v krabici od bot, podle druhé v krabici od vína. Která verze platí? Nikdo také dosud ani nenaznačil, kdo a za co měl úplatek poskytnout.

V hlavní roli Jan Kubice

To jsou možná podružné detaily. Nejvíce však mělo vedení ČSSD varovat jméno Jan Kubice. V roce 2005 řídil vyšetřování kauzy Budišov, kvůli které bylo neoprávněně uvězněno několik lidí a Věra Jourová byla zbavena svobody na šest týdnů. Posléze byla zbavena všech obvinění, ale z hlediska ODS bylo účelu dosaženo: sociální demokracie byla výrazně poškozena na startu volební kampaně před sněmovními volbami v roce 2006.

Týden před volbami spatřila světlo světa známá Kubiceho zpráva. Zejména díky Ivanu „Íčko“ Langerovi rozšířená do všech médií. Šlo o sbírku drbů z podsvětí a z archivu zavražděného kmotra Mrázka. Zpráva však zmiňovala i podezření – později samozřejmě popřené – že předseda ČSSD Jiří Paroubek je možná pedofil. Účelu však bylo dosaženo: sociální demokracie volby nevyhrála. Skončily patem a s pomocí přeběhlíků se vlády na tři roky zmocnil předseda ODS Mirek Topolánek.

Teď už je to skoro zapomenuto, ale Kubiceho jméno bylo ve hře ještě pár měsíců po sněmovních volbách. Rozšířila se zpráva, že byl odhalen pokus o Kubiceho fyzickou likvidaci. Nikdo nebyl obviněn ani odhalen a zpráva měla jepičí život. I tak však přispěla k dobrému výsledku ODS v podzimních obecních a zejména senátních volbách.

Závěr nechť si kdokoli odvodí. Nepochybuji, že Jan Kubice se spolupracovníky by dokázal do jakéhokoli obalu zakamuflovat a komukoli podvrhnout pět, deset či ještě víc milionů.

Vládní koalice se ihned chopila kořisti. Miroslava Němcová bez váhání dala souhlas k zadržení člena sněmovny. Miroslav Kalousek pozastavil přidělování dotací z evropských fondů Středočeskému kraji a nadhodil otázku, zda náhodou nebylo sedm milionů, zabavených Rathovi, určeno pro financování České strany sociálně demokratické.