Ta se projevuje jak ve vnitřních vztazích, tak ve sportovních výsledcích. Brankový rozdíl ze dvou posledních vystoupení v pražském Edenu je hrozivých 0 : 11. Slavia klesla do suterénu ligové tabulky, byť ještě ne na poslední místo. Podobnou ostudu klub ve své více než stodvacetileté historii nezažil. Nesmírně vřelé vyjádření na stejné téma publikoval na tomto portálu před třemi týdny Jiří Paroubek.
Slavia prošla ještě těžším obdobím v padesátých a šedesátiletých letech, kdy dokonce dvakrát opustila fotbalovou ligu. Jednou z možných příčin je fakt, že ještě jako junior nastupoval ve slávistickém červenobílém dresu pozdější prezident dr. Edvard Beneš a svojí přízní ke klubu se nikdy netajil. Tak či onak, v období totality byla Slavia označována za „buržoazní klub“ se všemi z toho plynoucími souvislostmi.
Ze svého mládí si vybavuji datum 23. března 1964. Slavia se jmenovala Dynamo Praha, klub hrál až druhou ligu a pohyboval se ve druhé polovině tabulky. Záchrannou ruku podala kulturní fronta, spisovatelé a umělci. Literární časopis Plamen zorganizoval onoho dne veřejné shromáždění ve Slovanském domě na téma „Zachraňme Slavii“. Ve velkém sále Slovanského domu byla hlava na hlavě, možná 400, možná ještě víc lidí.
Shromáždění moderoval spisovatel Pavel Hanuš. Vzpomínám na vášnivá vyznání Františka Pláničky, dalšího skvělého brankáře Aloise Jonáka či sportovního redaktora Josefa Laufera. Slavia nesmí padnout, byl jednoznačný závěr. Musí znovu získat své historické jméno! Jako závěr ze shromáždění vyplynul vznik Odboru přátel Slavie, který po mnoho dalších let byl klubu nesmírně cenným partnerem.
Netroufám si hodnotit, kdo všechno současnou situaci zavinil. Významný podíl nepochybně mají někdejší předseda představenstva Tomáš Rosen a generální ředitel Zdeněk Doležal. Ti přivedli klub na okraj úplného ekonomického krachu před třemi lety. Z nejhoršího pomohl až současný majitel Aleš Řebíček, o němž si jinak (vzhledem k předchozímu politickému angažmá za ODS a podivuhodnému získání majetku) nic dobrého nemyslím.
Slavia se především potřebuje vymanit z psychické krize, která na její převážně mladé hráče doléhá daleko víc než na staré harcovníky. V tomto směru by mohli výrazně zapůsobit bývalí úspěšní fotbalisté, kteří doposud k současné krizi nic nebo skoro nic neřekli. Napadají jména Vladimír Šmicer, Pavel Kuka, Radek Bejbl, Martin Vaniak, Stanislav Vlček.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
