Plán budoucího spojení resortů průmyslu s dopravou pod vedením Martina Kuby, jakkoli dlouhodobější, vypadal, že by dopravu vedl zatím jen kdosi prozatímně a spadal už de facto pod Kubu. Ale tak žhavé to přece jen není a už je také jasné, že dojde k jmenování řádného nástupce Pavla Dobeše: v čele dopravy stane předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Došlo tedy k očekávané výměně šéfů armády a dopravy mezi ODS a stranou LIDEM, Legislativní radu pak povede dosavadní náměstek a nestraník Petr Mlsna.  

Pokud jde o Stanjuru, ten se Petru Nečasovi od loňského jara osvědčil jako loajální nástupce Petra Tluchoře, zamotaného do odposlechové kauzy Kristýny Kočí a posléze proti šéfovi strany ostře vymezeného. Tluchoř, jak známo, byl také v čele nedávné rebelie uvnitř strany a jedním ze tří poslanců, kteří raději nakonec složili mandát, než aby buď hlasovali pro vyšší DPH, anebo zbořili vládu.  

Výběr Stanjury tedy není překvapující, i když se o něm coby ministrovi doposud příliš neuvažovalo. Sice nikoli charismatický, ale solidně působící počítačový odborník Stanjura zřejmě bude mít smysl pro řád a systémová řešení. Jak si povede v resortu zatíženého četnými problémy, počínaje zděděným nešťastným registrem motorových vozidel přes příliš vysoké ceny za výstavbu dálnic nebo nutností provést zásadní reformy v Českých drahách, které mimo jiné prožívají zatěžkávací zkoušku konkurenčního boje se soukromými dopravci, uvidíme v příštích měsících. Stanjura také bude muset hledat úspory (už o nich předběžně také hovoří) a zároveň chystat zmíněné sloučení s ministerstvem hospodářství.  

Na první pohled se zdá, že před ním leží obtížnější úkoly, než před Karolínou Peake, která totiž může těžit ze změn učiněných Alexandrem Vondrou v oblasti pravidel pro nákup vojenské techniky a má také v rukou Vondrou zřejmě docela slušně předjednanou otázku dalšího pronájmu stíhaček Grippen. Přesto její nástup na silové ministerstvo vzbuzuje rozpaky, které ostatně vyjádřil prezident Klaus, jemuž se zdál ještě před několika dny vstup „křehké dívky“ do chlapského prostředí armádního resortu nešťastný. Ale podle všeho předsedkyni ministrany LIDEM bude ve středu do funkce jmenovat, třebaže názor asi těžko změnil.  

A Peake vlastně nemůže příliš ztratit. Naopak, pokud se obklopí kvalitním týmem a ostře sledovaný post zvládne bez větších lapsusů, její obraz v očích veřejnosti se tím může jen vylepšit. I když to těžko změní nevalný výhled LIDEM po příštích volbách, kdy s největší pravděpodobností zmizí z politické mapy. Otázkou je, zda se vůbec do všeobecných voleb odváží vstoupit. Ale za určitých okolností by Peake coby úspěšná ministryně obrany snad mohla zamířit k některému stabilnějšímu subjektu. V každém pádě se momentálně ocitá na zatímním vrcholu své politické kariéry a bude samozřejmě mnohem víc na očích, než coby ministryně bez portfeje. Stojí tedy před příslovečnou výzvou. Přijala ji, a odvahu tedy má. Ocitnout se v obležení mazáckých úředníků, generálů a ještě protřelejších lobbistů přitom jistě není legrace.  

V rámci stávající rošády není jen dořešena jediná věc, totiž kdo usedne do židle předsedy poslanecké frakce ODS. Podle kuloárových zvěstí by to měl být Marek Benda, který má s parlamentní praxí zkušenosti bohaté, působí na této půdě dvacet let. Byť s přestávkami, vyplněnými ale stále pobytem poblíž dolní nebo horní komory. Tedy od velmi mladého věku. Což může být ale i jistá nevýhoda. Leckdo si totiž říká, zda Benda neměl zkusit existovat delší dobu také mimo značně uzavřený svět domácí politiky.