Ondřej Konrád: Se Su Ťij ano, s Dalajlámou ne

17.09.2013 16:52 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Po zhruba patnácti letech v domácím vězení (i když s přestávkami) se Su Ťij mohla začít volně pohybovat a když vojenská junta pod mezinárodním tlakem začala provádět navenek kosmetické změny režimu, Su Ťij dostala roku 2010 volnost pohybu a mohla dokonce kandidovat ve volbách. Do nichž ovšem generálové kráčeli v civilu, u moci zůstali a o svobodě v Barmě, tedy správně v Myanmaru, se ještě zdaleka hovořit nedá. Ve vězeních zůstává například vysoký počet politických vězňů.

Ondřej Konrád: Se Su Ťij ano, s Dalajlámou ne
Foto: Hans Štembera
Popisek: Čtrnáctý Dalajláma Tändzin Gjamccho

Ale Su Ťij, v níž někteří Barmánci stále vidí příští prezidentku (volby by se měly konat za dva roky), má možnost jezdit po světě a na domácí situaci upozorňovat. V Praze, kde je momentálně nejprestižnějším hostem 17. ročníku konference Forum 2000 poděkovala zakladateli Fóra Václavu Havlovi, za to, že odmítl počátkem 90. let svoji nominaci na Nobelovu cenu míru a navrhl právě ji. Generálové, dlouho podporováni Čínou i Ruskem, s ní před zraky světa pak zacházeli přece jen mírněji. I když se ji stále pokoušeli vystrnadit ze země. Jako to, dodejme, dělali českoslovenští komunisté s nepohodlnými disidenty, tedy Havlovými přáteli.  

Zatímco Havel o internované Su Ťij hovořil při každé příležitosti, jeho nástupce Václav Klaus byl v tomto směru zdrženlivý až mlčenlivý, a její propuštění vítal především ministr zahraničí Schwarzenberg. Ale dnes ji přijal třetí český prezident po roce 1989 a Miloši Zemanovi zřejmě nedělalo potíže hovořit s opoziční političkou s úctou právě o Havlovi.  

Nicméně dalšímu hostu Fóra 2000 a muži velmi blízkému Havlovi, tedy tibetskému Dalajlámovi už audienci neudělil. Neboť prý nejde o oficiálního představitele země. Jistě, Dalajláma žije šedesát let v emigraci a Peking se mračí, když světoví politikové komunikují s duchovním vůdcem Čínou anektovaného Tibetu. Nikdy ale zase kvůli tomu nic nepodnikali, rozhodně nerušili obchodní kontrakty a podobně. Český prezident by tedy nic neriskoval a naopak by v očích řady spoluobčanů bylo jeho setkání s Dalajlámou příjemným překvapením.   

Zeman sice bývá v podezření, že nechce žádné konflikty s východními mocnostmi a zvlášť vstřícné vztahy má k putinovskému vedení. Nicméně například v otázce izraelsko-palestinské rozhodně moskevské linii nepodléhá, spíše naopak. A zřejmě se to ukáže i během jeho blížící se cesty do Izraele. Odkaz na to, že Dalajláma není představitelem Tibetu, zní nadto vlastně absurdně, neboť jím být ani nemůže. Prezident malé země s rozsáhlými tragickými zkušenostmi se sousedními velmocemi, mohl klidně projevit o něco větší empatii. Jak už bylo řečeno, nic by ho to nestálo.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

Co přesně sledujete tou žalobou na prezidenta?

A nebylo by spíš na místě podat kompetenční žalobu? Tu podle všeho nechcete podat, aby se neodváděla pozornost od práce vlády a pak podáte jinou žalobu. Já tomu nerozumím. Můžete mi to vysvětlit? Děkuji

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Jak trvalé je vymytí mozků?

11:34 Petr Hampl: Jak trvalé je vymytí mozků?

Pokud někdo zásadním způsobem ovlivní mladou generaci (např. prostřednictvím školy, médií a sociální…