Kdo naivně očekával změnu zahraniční politiky s příchodem Baracka Obamy do Bílého domu, musí být z jednání laureáta Nobelovy ceny míru zklamán. Ve válečném štvaní mu zdatně sekundují evropští sociální demokraté – francouzský prezident Hollande, dánská premiérka Thorning-Schmidtová a britský expremiér Blair, známější pod přezdívkou B-liar.
Obama kromě četného nasazení dronů, které především v Jemenu a Pákistánu zabily stovky nevinných civilistů, již stihl zaútočit na Libyi a Sýrie zřejmě bude – navzdory odporu veřejného mínění – jeho dalším zářezem. 44. prezident USA se tak zařadí po bok svých předchůdců od roku 1945, kteří během svého mandátu vedli alespoň jednu válku. Zvláště pikantní je Obamovo prohlášení, že nevěří tomu, že chemický útok u Damašku provedli povstalci. Důvěra v pojídače lidských orgánů, kteří rituálním setnutím hlavy popravují válečné zajatce, vraždí ženy a děti jiného náboženského vyznání a vypalují křesťanské kostely, je až dojemná. Arogance jeho administrativy dosáhla vrcholu v podobě prohlášení ministra zahraničních věcí Johna Kerryho, jenž prohlásil: „Spojené státy se nezaváží, že s útokem na Sýrii budou čekat na zprávu expertů OSN“. Personální šéf Bílého domu dodal: „Ke stanovení odpovědnosti syrské vlády za chemický útok není zapotřebí nevyvratitelných důkazů, ale stačí na to zdravý rozum“.
Ovšem je právě proti zdravému rozumu, aby Bašár Asad nařídil použití chemických zbraní za situace, kdy v zemi působí inspektoři OSN a syrské armádě se daří na všech frontách. Chemický útok mohl prospět pouze povstalcům, kteří se ocitli v defenzivě a jedinou možností, jak odvrátit hrozící porážku je vyvolání zahraniční „humanitární“ intervence a vtažení dalších států do konfliktu. I podle mínění několika na sobě nezávislých expertů nebyly chemické zbraně použity „režimem“. K tomuto závěru dospěli např. členka týmu expertů OSN Carla del Ponteová nebo bývalý libanonský generál Hišam Džábir, který vede bejrútské Blízkovýchodní centrum pro politická studia a výzkum. Na argument, že tzv. rebelové chemickými zbraněmi nedisponují, odpověděl, že látky, jejichž smíšením vzniká nervový plyn mohli získat z vyrabovaných libyjských skladů přes Saúdskou Arábii.
Evidentně jasno má i český ministr zahraničních věcí v demisi Jan Kohout, který v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že „mezinárodní společenství musí nějakým způsobem reagovat na porušení mezinárodního práva“. Navrhuje založení Mezinárodního soudního tribunálu pro Sýrii. Jak by měl onen tribunál pracovat je zjevné – soudit představitele „režimu“ a zločiny „rebelů“ blahosklonně přehlížet po vzoru Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jenž trestal výhradně Srby. Z Kohoutova vyjádření vyplynulo, že slepě důvěřuje Washingtonu, přestože nemá žádný „nesporný“ důkaz o tom, že útok nařídil prezident Asad.
USA vzhledem ke zvěrstvům, která od konce druhé světové války po celém světě napáchaly, nemají žádné morální právo mentorovat a trestat jiné nezávislé státy, navíc bez verifikovaných a přesvědčivých důkazů. Americkou armádou použitý Agent Orange způsobil, že se ve Vietnamu i po čtyřiceti letech rodí znetvořené děti a prudce vzrostl počet onemocnění různými druhy rakoviny. Stejné důsledky mělo i použití střel s ochuzeným uranem v Iráku a Jugoslávii.
Dojde-li k útoku na Sýrii, bude to jen další z agresivních imperialistických válek vedených USA na základě vylhaných argumentů. Vzpomeňme bombardování Jugoslávie v roce 1999, zahájené na základě lži o masakru kosovských civilistů Srby v Račaku nebo útok na Irák, obhajovaný Bushovým lživým tvrzením o vlastnictví zbraní hromadného ničení Saddámem Husajnem nebo „humanitární bombardování“ Libye pod záminkou ochrany civilistů. Je to pořád dokola…
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
