V občanské válce však zvítězili komunisté pod vedením Mao Ce-tunga a 1. října 1949 byla v Pekingu slavnostně vyhlášena Čínská lidová republika (ČLR), zatímco Čankajšek se svými věrnými uprchl na ostrov Tchaj-wan. V atmosféře začínající studené války se tak Čína stala součástí komunistického bloku v čele se Sovětským svazem a v korejské válce se postavila na stranu KLDR, což vedlo k otevřenému nepřátelství vůči USA. Došlo k přerušení diplomatických vztahů a obě země spolu de facto dvacet let nekomunikovaly. Nicméně ke konci Maova života již docházelo k postupnému oteplování vztahů mezi Pekingem a Washingtonem.

Neoficiální rozhovory probíhaly za zprostředkování třetích zemí od konce šedesátých let, k oficiálnímu setkání na nejvyšší úrovni došlo v roce 1972, kdy ČLR navštívil prezident USA Richard Nixon a v Pekingu jednal s čínským vůdcem Mao Ce-tungem. Následně navštívily první dvě delegace z Kongresu ČLR a prozkoumaly možnosti navázání diplomatických vztahů. Sedm let poté čínský vůdce Teng Siao-pching s americkým prezidentem Jimmy Carterem učinili historický krok k oficiální normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Výhledově byla naplánována úplná normalizace diplomatických vztahů, k níž nakonec skutečně došlo 1. ledna 1979. Důsledkem tohoto narovnání čínsko-amerických vztahů bylo formální přerušení diplomatických vztahů USA s Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Navázání diplomatických vztahů mezi Pekingem a Washingtonem před 35 lety probíhalo ve stejnou dobu jako začátek čínských reforem a politiky „otevření se“ světu. Historie ukázala, že čínský rozvoj a čínsko-americká spolupráce jsou vzájemně provázané procesy, které slouží zájmům obou zemí a významně přispívají k míru a prosperitě nejen v asijsko-pacifickém regionu, ale na celém světě.V posledních čtyřech desetiletích pokračovali jak američtí demokratičtí i republikánští prezidenti, tak čínští lídři v budování a směrování tohoto důležitého vztahu i přes četné výzvy a dramatické události ve světě.

Současné vztahy

V současnosti čínsko-americké hospodářské vztahy nepředstavitelně narostly v porovnání se situací před 35 lety. ČLR a USA jsou navzájem druhými největšími obchodními partnery. Bilaterální obchod dosáhl vice než 520 miliard amerických dolarů v roce 2013, což je dvousetnásobné zvýšení od počátku navázání diplomatických vztahů. Číňané jsou s Američany spojeni více než kdy předtím. Nyní létá přes Pacifik z USA do ČLR a naopak každý den přes deset tisíc lidí. Existuje více než 240 párů spřátelených provincií a sesterských měst v obou zemích. Obě velmoci také spolupracují v mnoha oblastech, jako jsou globální ekonomické záležitosti, mezinárodní finanční stabilita, smlouva o nešíření jaderných zbraní, boj s terorismem, klimatické změny, ochrana životního prostředí, připravenost na živelné katastrofy nebo boj s pandemiemi.

USA jsou nyní největším zdrojem kapitálu, technologií, luxusního zboží a manažerských odborných znalostí pro čínskou ekonomiku a také velkým trhem pro čínský export. Současně je Čína největším přispěvatelem k ekonomickému růstu USA. Čína je třetí největší a nejrychleji rostoucí exportní trh pro americké výrobky. Podle nedávné zprávy Americko-čínské obchodní rady dosáhl americký vývoz do ČLR 120 miliard dolarů v roce 2013 a podpořil tak širokou škálu amerického průmyslu a vznik 11,3 milionu pracovních míst. Vůbec poprvé se čínské námořnictvo účastní manévrů RIMPAC (největší mezinárodní námořní vojenské cvičení pořádané dvakrát ročně Spojenými státy v Pacifiku). Výhody rozvoje spolupráce ve vojenských vztazích jsou značné, a to nejen pro USA a ČLR, ale i pro stabilitu asijsko-pacifického regionu, potažmo celého světa.