Cíle vládní strany

Turci půjdou volit 7. června, aby rozhodli o složení 550členného Národního shromáždění. Vládní pravicově-konzervativní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vzešlá z Muslimského bratrstva usiluje o čtvrté funkční období v řadě, což se jí zřejmě podaří. Její lídr a bývalý ministr zahraničí Ahmet Davutoglu bude obhajovat premiérský post, který převzal v srpnu 2014 poté, co byl prezidentem 51,8 % hlasů zvolen Recep Erdogan z téže formace. Cílem AKP je získat více než 330 mandátů, aby mohla prosadit změny ústavy referendem nebo ideálně 367 mandátů, aby si tyto změny schválila sama v parlamentu. Podle dvou průzkumů ze začátku května by mohla získat 38,2 – 39,3 % hlasů.

Opozice se obává, že opětovné vítězství AKP povede k dalšímu omezení demokracie a principu dělby moci. Návrh nové ústavy podle AKP počítá se zavedením prezidentského systému a tudíž dalším zvýšením pravomocí Recepa Erdogana, který se netají autoritářskými praktikami. Navíc v roli hlavy státu porušuje ústavní pravidlo působit jako nadstranický neutrální prezident a aktivně se zapojuje do kampaně ve prospěch AKP, což omlouvá tím, že jeho mítinky v regionech jsou organizovány pouze za účelem poděkování veřejnosti za jeho loňské zvolení. V zahraniční politice AKP hodlá prosazovat větší angažovanost na Blízkém východě a v severní Africe a upevnit tak status regionální velmoci. Davutoglu trvá na svržení syrského prezidenta Asada, avšak vůči Islámskému státu tak razantní postoje nezaujímá.

Cíle opozice

Středo-levicová sekulární Republikánská lidová strana (CHP) usiluje o překonání třiceti procent za účelem sestavení koaliční vlády. V průzkumech se pohybuje mezi 28,1 – 30,1 % hlasů. Předseda CHP Kemal Kiliçdaroglu dokonce vytyčil cíl 35 %, což by znamenalo nárůst o 9 % hlasů oproti posledním volbám v roce 2011. Mezi hlavní body aktuálního volebního programu CHP patří zvýšení minimální mzdy a dávek pro handicapované, rozšíření všeobecného zdravotního pojištění na 3,2 milionu lidí v rámci boje s chudobou, podpora práv pracujících a snížení nezaměstnanosti ze současných 10,4 % na 5 %. V zahraniční politice se chce orientovat na Západ, avšak udržet si autonomní pozici. Ve vztahu k Izraeli CHP obvinila AKP, že navzdory protiizraelské rétorice posiluje obchodní vztahy s židovským státem a ve vztahu k EU kritizuje stagnaci přístupových rozhovorů.