Paříž a Havana přitom navázaly diplomatické styky už v roce 1902, krátce po vyhlášení nezávislosti ostrova a první vzájemné kontakty sahají na přelom osmnáctého a devatenáctého století. Skutečnost, že socialistickou Kubu navštívil ze západních státníků jako první socialistický prezident Francie, je spíše symbolická. François Hollande se v Havaně setkal s prezidentem Raúlem Castrem, ale vrchol jeho návštěvy představoval hodinový dialog s legendárním vůdcem revoluce, osmaosmdesátiletým Fidelem, jehož nazval „mužem, který tvořil historii“. Hovořili spolu mimo jiné o historických vazbách mezi oběma zeměmi a o mezinárodní situaci.

Francouzský prezident přiletěl do Havany v neděli v noci a zdržel se do úterního rána. Během třiceti hodin musel zvládnout nabitý program zahrnující setkání s univerzitními studenty, účast na podnikatelském fóru a procházku ulicemi metropole. V přednášce na Havanské univerzitě vyzval k ukončení americké blokády a zrušení obchodního embarga, které nesmírně poškodilo rozvoj kubánské ekonomiky. Zdůraznil, že od počátku devadesátých let Francie v OSN každý rok hlasovala pro ukončení americké blokády. Neopomněl zmínit význam role Kuby v Latinské Americe a v mírovém procesu v Kolumbii. Hollande ocenil obětavou práci kubánských lékařů při boji s epidemií eboly v Africe a vysokou úroveň vzdělanosti na „ostrově svobody“. Se svým protějškem diskutoval o různých tématech světové politiky a sdílel názory na pozitivní stav bilaterálních francouzsko-kubánských vztahů a široký potenciál jejich dalšího rozvoje. Návštěvu je nutné vnímat v kontextu procesu uvolňování napětí mezi Havanou a Washingtonem a úsilím o uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Kubou a EU. Hollande přislíbil, že udělá vše možné pro sblížení Bruselu s Havanou. Ohledně vztahů s EU Castro zdůraznil význam nadcházejícího summitu mezi Evropskou unií a Společenstvím latinskoamerických a karibských států (CELAC).