Otakar A. Funda: Radikalita a kompromis - ještě jedno ohlédnutí za Husem

07.07.2015 16:32 | Zprávy

Níže předložená esej je výtah podstatných myšlenek religionisty a filosofa O. A. Fundy, kterou ve formě přednášky připravil na zářijovou konferenci Univerzity Karlovy. Webu Literárních novin byl text, s laskavostí autoru vlastní, dán k dispozici pro jeho publikování:

Otakar A. Funda: Radikalita a kompromis - ještě jedno ohlédnutí za Husem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Socha Jana Husa za sousoší pomníku na Staroměstském náměstí v Praze

Dovolte, abych nejprve předeslal několik vět zcela osobních: Když se mi dostalo té pocty od rektorátu drahé mi Karlovy University,-  (kde jsem od r. 1990 do 2009 prožil dvacet nejkrásnějších let svého života) -  abych se podílel na tomto husovském symposiu, vyvolalo to ve mě radost i veliké rozpaky.

Radost   proto, že velkými učiteli mého  mládí byli F. M. Bartoš, Rudolf Říčan a Amedeo Molnár, - a   i když nejsem historik,  a ani  ve svém oboru  filosofického tázání  nesahám těmto   velkým badatelům  po kotník, považuji za svůj úkol přenést přes svou generaci do další generace jejich impozantní  odkaz.  Ti,  kteří už neměli možnost potkat Bartoše, Říčana, Molnára, by alespoň ode  mě měli uslyšet o těchto výšinách intelektu, akribie a hermeneutiky.   

Na druhé straně to pozvání vyvolalo ve mě rozpaky : „Co tam chceš dělat Fundo, vždyť nejsi historik, a nejsi  husitolog?“  Mohu snad uvést ve svůj prospěch, že historie je mou zálibou od mládí, čtu si historická díla v pozdních hodinách jako poutavou, brilantně psanou  beletrii - narozdíl od frivolní beletrie podloženou prameny.   Mohu  snad ve svůj prospěch   říci, že dílo Husovo i velké monografie   Husovi věnované jsem přečetl - ale to je pořád příliš málo, aby mě to kvalifikovalo k referátu na tomto symposiu.

Nebudu tedy fušovat do dílny historiků. Přidržím se svého oboru. Nevystupuji s nárokem, že jsem filosof, raději  říkám, že se věnuji filosofickému tázání. K filosofickému tázání  patří, že spíše otázky klade, než  že by nabízelo odpovědi. K filosofickému tázání  patří pochybnost, vztažená  až  k  vlastnímu sebezpochybnění.  Filosofické tázání svým kladením otázek je   hrází proti vší povrchnosti, konsumní plytkosti  a  proti domnělým  jistotám  sebejistých,   nekritických  nábobů.

Protože vzdělanost znamená tradování tradic, předávání tradic, je  snaha o filosofickou reflexi  tradic českých dějin, včetně tradice husovské, tématem filosoficky legitimním.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Řada lidí nežije důstojný život, obává se o svou budoucnost a nemá důvěru ve stát

To máte úplnou pravdu, v tom, co tvrdíte, ale co s tím hodláte dělat? Nebo i lépe, proč jste s tím něco neudělali, když jste byli docela dlouho ve vládě? Nebo myslíte, že to před 4 roky byla situace dobrá, že se nám žilo dobře a lidé se nebáli o sovu budoucnost a věřili státu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Ženská válka o válce u Moravce

8:12 Vladimír Ustyanovič: Ženská válka o válce u Moravce

V nedělních OVM byly pozvány k diskuzi čtyři ženy, europoslankyně Kateřina Konečná, Jana Maláčová, M…