Když se islámští bojovníci z ISIS převalili přes Mosul, zněla slova Johna McCaina stejně, jako ozvěna slov někdejšího francouzského premiéra Paula Reynauda v den, kdy se v Paříži doslechli, že Rommel prorazil obrannou linii v Ardenách: „Spojené státy nyní čelí existenční bezpečnostní hrozbě,“ prohlásil McCain.

Hrozba pro Irák – ne pro USA...

Jenže nic, co se stane v Mezopotámii, nemůže ohrozit existenci Spojených států. A pokud jde o možné teroristické hrozby, které představuje ISIS, ty se změnou blízkovýchodní situace nezvětšily, ani nezmenšily. Jsou pořád stejné.

Vypadá dnešní Blízký východ – od Iráku, přes Sýrii, Jemen, Libyi, k Libanonu – tak, jak nám sliboval George Bush a jeho neokonzervativní „neoconi“, když zatroubili na slavnou americkou invazi do Iráku?

Jediné skutečné existenční hrozbě čelí samozřejmě Irák. Je ohroženo jeho přežití jako státu a je dost možné, že bude roztrhán na kusy občanskou a náboženskou válkou. Ale to je především problém Iráku, nikoli Spojených států. Pokud premiér Núrí Málikí a jeho devítisettisícová armáda a šíítské milice nedokáží ubránit Bagdád před pár tisícovkami bojovných islamistů, pak Amerika rozhodně nemá žádný závazek bránit jej za ně.

Iráčané budou bojovat

Málíkí nám před třemi lety jasně řekl, ať odejdeme. A tak jsme šli. A než se znovu vrhneme do té od začátku nešťastné války, měli bychom se zamyslet nad tím, jaké jsou opravdové hrozby této situace – pro Ameriku.