Po návratu z Bratislavy pak předseda poslaneckého klubu ODS a zjevně vedoucí oněch „výletníků“ Marek Benda do médií řekl na téma tzv. „Benešových dekretů“, že prý „se vede diskuse, že nemají být do budoucna používány“. Kdokoli kdekoli by si hned na to mohl položit logickou otázku, proč právě teď a tady právě Benda & spol. nastoluje právě tuhle „agendu“. Cui bono?

Coby už od února 1990 až doposud zatím celoživotní poslanec Marek Benda je – jak obecně známo – absolventem proslulých práv na proslulé plzeňské fakultě, kde od r. 2003 do roku 2008 studoval, takže i on zcela nepochybně ví, že ty dekrety prezidenta republiky (čili tzv. „Benešovy dekrety“) v rámci tzv. právní kontinuity byly už v březnu 1946 ústavním zákonem schváleny a potvrzeny, čímž se ve formě zákonů tudíž také staly součástí právního řádu naší republiky. Přičemž jistě i Marek Benda ví, že např. zejména dekret č. 12 a dekret č. 108 nebyly snad nějakou libovůlí, nebo svévolí, či dokonce zlovůlí samotného prezidenta Beneše, ale že vzešly z předchozích dohod spojenců na Jaltské konferenci v zimě a na Postupimské konferenci v létě 1945 a v jednotlivých zónách vlivu vítězných sil pak de iure i de facto reflektovaly výsledky spojeneckých dohod o poválečném uspořádání ve státech střední Evropy a tedy i v tehdejším Československu – nic víc, nic míň.