Podle většiny okolností dosavadního vývoje to většina lidí, uvažujících selským rozumem, považuje spíše za konstatování faktu. Rozpočtové provizorium je pro každou ekonomiku vážný problém (a nota bene pro současný stav ekonomiky naší republiky – po těch čtyřech letech Fialovy vlády). A ten vážný problém tady reálně hrozí. A že hrozí, a že bude hrozit čím dál víc a víc, to moc dobře věděl Fiala i celá jeho vláda, jmenovitě především Stanjura (coby ministr financí, teď už v demisi).
Podle hesla „účel světí prostředky“ vždy zištně taktizující a lavírující KDU-ČSL teď s podporou zbytku ex 5-1 fialové koalice iniciuje svolání mimořádné schůze PS o Babišově střetu zájmů. Má to ale pár závažných vad na kráse:
- Babiš vůbec není v žádném střetu zájmů (podle zákona o střetu zájmů).
- Babiš zatím ještě nebyl do funkce předsedy vlády jmenován, takže aktuálně by zatím ještě ani nebylo co řešit, i kdyby teoreticky byl v hypotetickém „střetu zájmů“.
- PS teď rozhodně nemá času nazbyt, aby si mohla dovolit luxus irelevantních a bezpředmětných mimořádných schůzí o Babišově (ne)střetu zájmů. PS teď musí hned řešit státní rozpočet jako akutně největší prioritu.
Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Fialová parta tohle všechno dobře ví, má na to i dost svých právníků, jak v PS, tak ve svých infrastrukturách. Avšak i přesto zdržovala dodání svého návrhu státního rozpočtu do PS až doposud a to dodání přislíbila až pod reálným tlakem (a tento tlak si sama vynutila), že při rozdělování funkcí v nové PS nedostane žádné pašalíky pro své poslance (nyní už opoziční). Fialová parta však mezitím způsobila zdržení s reálnou hrozbou, že PS už nestihne v řádném termínu státní rozpočet projednat, což znamená rozpočtové provizorium.
Státní rozpočet má formu zákona, takže musí projít řádným legislativním procesem PČR jako každý jiný zákon. A to chce svůj čas a svou proceduru, v případě rozpočtu odbornou, složitou, často konfliktní, a to nota bene v případě dotčeného návrhu toho „Stanjurova“ rozpočtu, o němž se prý dokonce i Kalousek vyjádřil, že je to „paskvil“. Většina realistů by se v daném případě spíš mohla domnívat, že se do konce roku nedá stihnout, aby zákon o státním rozpočtu vstoupil v účinnost od Nového roku, což tedy znamená ten obávaný nástup rozpočtového provizoria.
Hradní posádka (i se svými právníky) rovněž musela znát a předpokládat uvedená rizika. Pavel i přesto svolal termín ustavující schůze PS až na úplně nejzazší možný termín, čímž i on osobně přispěl k průtahům, a v důsledku toho i k reálné hrozbě rozpočtového provizoria. Hrad vzhledem k tomu za tu hrozbu provizoria nese svůj díl odpovědnosti, podobně jako Fialova vláda v demisi.
A vox populi se opět logicky správně ptá: „Proč to rozpočtové provizorium tak chtějí? A komu to právě teď a tady tak moc vyhovuje, že jim to stojí za to riziko?“ Nejspíš to nezůstane ani bez následků ani bez odpovídající odezvy. Je to jako sud s prachem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
