Spoustě struktur to nevyznání velice vyhovuje. A tak do toho vneseme trošku víc přehledu. Ať mají vztek (neomlžiči neosoudruzi politruci). Takže asi takhle:

Mediální rady jsou tady v ČR dvojího druhu. Zaprvé státní a zadruhé veřejné služby. (Zde důsledně nepoužívat slovo „veřejnoprávní“ – dík za pochopení – a kdo to ještě nepochopil, a kdo to slovo stále používá, je vůl – dle vox populi. > A úplně klidně mě za to zažalujte – s radostí ten soud vyhraju, a to i se solidní sumičkou, coby hentou onou majetkovou náhradou nemajetkové újmy > plus ještě také i ty další finanční benefity. Budu rád, milánkové.)

Takže chutě vzhůru do tohoto menšího seriálu o mediálních radách v tuzemácku. Asi se budete dost divit, co že se to tady vůbec všecko děje. Jéje! Prošel a zažil jsem tady už celou řadu těch mediálních rad. A za těch pár desítek let o nich vím své. Pár desítek let jsem byl i členem jedné z těch vrcholných rad ve státním režimu, a jednu pětiletku jsem byl členem i jedné mediální rady v oblasti veřejné služby.

Spousta lidí, nejen občanů, co to platí, ale i politiků, tzv. politologů, tzv. novinářů, apod. „expertů“ na mediální problematiku nemá ponětí, jak to v té mediálně-právní problematice ve skutečnosti je. A tak se to v rámci tohoto mini seriálku pokusíme vysvětlit. A začneme tím, co je tu nejblíž = tedy osobním ergo personálním principem. Čili co by měl člen té mediální rady umět, jak by měl být vybaven odborně, osobnostně, morálně, a vůbec (vycházeje při tom zcela jednoznačně z aktuálních podmínek i pro obsazení jakékoli funkce – ať už politické, státní, či veřejné, a jiné – prostě funkce an sich).

Čili základní optimální parametry kandidáta na funkci člena mediální rady jsou např.:

• nadstandardní znalost mediálního prostředí (z dlouholeté vlastní praxe),
• schopnost optimální odborné komunikace s provozovateli vysílání (goodwill, kredit, reference, atd. – z dlouholeté vlastní praxe),
• pozitivní reakce z kruhů provozovatelů vysílání (přirozený respekt vůči členu rady),
• důvěra ze strany provozovatelů vysílání (přirozená autorita odborná i osobnostní),
• totéž ve vztahu k obecné i odborné veřejnosti,
• orientace v mediální problematice (včetně znalosti principů, systému, vývoje, atd.),
• orientace v mediální infrastruktuře,
• orientace v legislativní problematice (v mediálních, i v souvisejících oblastech),
• orientace v digitalizaci vysílání (technologie, trendy vývoje, souvislosti, pozadí, atd.),
• erudice a reference:
  - mediálně právní vzdělání
  - mediálně právní praxe
  - mediální praxe
  - akademická praxe
  - publicistická činnost (z mediálně právní, i obecně z mediální oblasti an sich)
  - technický a polytechnický přehled
  - legislativní praxe (zkušenosti také např. i ze součinností v zákonodárném procesu),
• teoretická i praktická orientace ve státní správě a ve správně právní oblasti = v základu např.: správní řád, správní řízení, správně právní praxe, zkušenosti z procesní praxe ve správně právním soudnictví, přehled o trendech vývoje mediální judikatury,
  - schopnost práce s lidmi (předpoklady pro řídící, manažerskou, apod. činnost)
  - schopnost sebereflexe a odpovědného přístupu k výkonu funkce
  - schopnost systémové a týmové práce
  - schopnost asertivního přístupu
  - schopnost reprezentovat radu navenek a vytvářet pozitivní obraz rady u veřejnosti
  - schopnost preferovat výkon funkce člena rady jako full time job (a ne jako „trafiku navíc“ > nota bene ty tzv. politické trafiky jsou apriorně vyloučeny)
  - rada jako orgán veřejné služby není debatní kroužek pro laiky a tzv. filosofy
  - státní rada je ústřední orgán státní správy s odpovídajícími nároky na členy

Tolik bazální parametry pro elementární podmínky k členství v mediálních radách. V těch radách ze sektoru veřejné služby v médiích se chystá „převolba“ zhruba poloviny členů (tj. v Radě ČT, v Radě ČRo), a v Radě ČTK necelé třetiny. Což je na místní poměry relativně dost. Většinově – z procedurálního hlediska – to spadá do pravomoci PSP ČR – tedy budou to dělat poslanci. V tom předchozím zhruba čtvrt století si tady ty dominantní polit partaje zavedly onen pasystém politických trafik. A to je dodnes onou příslovečnou Achillovou patou toho pasystému. Ale nejen to. Je tady toho trošku víc. A všechno to souvisí se vším. Uvidíme, jak to bude teď a jak to bude do budoucna po té (díkyPánuBohu) už konečně snad i nadějné změně poměrů tady „u nás v Kocourkově“.

V následujícím článku si rozebereme problematiku těch mediálních rad podle jejich specifikace a dalších detailů. A možná, že se budete hodně divit, jak to doopravdy je. Inu…

Psali jsme:

Pavel Foltán: Právní vědomí versus právní bezvědomí

Pavel Foltán: ČR bude ukrajinská gubernie? Nebo už je?

Pavel Foltán: Benešovy dekrety jako úlitba i obětina?

Pavel Foltán: Bretšnajdr z l*jna bič pro gustapo?