Kde kdo (včetně novinářů, politologů, politiků, aj. „expertů“ na právo – teď zejména ústavní) tady už pár měsíců mlží a oblbuje žonglováním s pojmy kompetenční žaloba, ústavní žaloba, etc. – ze stádia přirozené blbosti až do stavu toho právního bezvědomí. A dokonce už jaxi zfialověli někteří právníci v rámci souručenství – sic!

Tak pro pořádek (a snad už jednou provždy): Hradní posádka (ve své „svaté válce“ proti všem normálním lidem a zbytku právního státu v zemi krále Miroslava) se tu snaží podsouvat tzv. „kompetenční žalobu“. Jenže právě tenhle typ žaloby v daném případě nelze použít. Ani omylem. Takže tu kompetenční žalobu v daném případě (podání na Ústavní soud) by soudce zpravodaj musel ihned odmítnout ještě před zahájením řízení, které by řádně zahájit nešlo (už jen proto, že ÚS v tomto případě není příslušný rozhodovat).

Podobně nelze použít ani podobně podsouvanou tzv. „ústavní žalobu“ – ta by jistě musela dopadnout podobně. Totiž tento typ žaloby může iniciovat Senát za jistých podmínek (taxativně stanovených) a nynější Senát by to asi neudělal – byť by možná i mohl vědět jak, ale … Nota bene, když drahnou dobu vedení tohoto Senátu radil dr. Kysela (podle některých prý ústavní právník – zatímco dr. Kysela, co „ústavně“ radil i té hradní posádce, ústavním právníkem není a podle veřejných zdrojů učí sociologii na Právnické fakultě v Praze).