„A morcec hadry, tosou událostě,“ jak pravil starej Lotrando v pohádce, která nemá kdovíjak daleko (ani mediálně) od těch pohádek politických a jim podobných včetně těch volebních a jinak souvisejících. Pohádky pro děti jo. Ale mediální? A pro nás?!? Ale no tak, páni soudruzi. Svět je malý a o podvody tady není nouze.

Leckde leckomu (hned na začátku oné globálně západní winterhilfe) svitlo, že něco - eventuálně všechno - je jinak. A že spousta (a možná že většina) té pomoci nedojde na místo určení, ale zmizí někde cestou. Kšeft je kšeft. Money is money. Lidi jsou lidi. A pere se dočista do čista. A když to už rok globálně funguje, tak proč to měnit, že? Vždyť všem těm elitám tam nahoře to vyhovuje. Vyveze se odevšad skoro všechno, odněkud úplně všechno (k čemu by jim to tam bylo), a někdo tam dole to zaplatí. Ale většina toho zmizí kdovíkde (a víme kde?), a pak se to všechno v krajině za zrcadlem několikrát prodá, no a tím se na pozadí toho properou galaxie ničím nekrytých peněz. „No, nekupte to, když je to tak výhodný.“ A synergickou likvidaci těch východních, čili zejména těch slovanských kolonií berte jako bonus pro suitu ředitelů zeměkoule. All right. Jawohl. A zazvonil (burzovní) zvonec a (mediální) pohádky je konec, milé děti.