Jako geofyzik, zabývající se prognózou zemětřesení, a tedy nelineárními modely, ve kterých výsledek v oblasti kritického bodu už nebývá závislý na vnějších podnětech a systém se samovolně dostává do mezního stavu, jsem se pokusil o analýzu mezinárodní situace. Zvolil jsem stejný model, jaký používám pro zemětřesení a analyzoval nejdůležitější body modelu – jak daleko je situace od mezního stavu, zda už byl překročen kritický bod a kam směřuje aktuální vývoj.

Na úvod vysvětlím některé pojmy: Kritický bod je takový bod, při jehož překročení je systém už neřiditelný a i při úplném odebrání působících vnějších sil se samovolně dostane do mezního stavu. Mezní stav je takový stav, kdy nastane kvalitativní změna systému (buď destrukce = zemětřesení, nebo válka v případě společnosti, nebo úplná změna společenského systému, tedy revoluce). Prekurzory jsou takové projevy (příznaky), které ukazují, kde se systém nachází a kam směřuje. Podle nich se dá vyhodnotit, jak „daleko“ nebo „blízko“ se systém nachází od kritického bodu nebo mezního stavu.

Paralela s rokem 1938?

Analyzujme nejprve prekurzory, které nám ukáží, v jakém stavu je systém. Toto je možné nejlépe provést porovnáním se známými situacemi, které již nastaly a jejichž důsledky již známe. Můžeme proto porovnat současný stav například s lety 1936 – 1938. Jaká byla situace například ve světové ekonomice a jaká je dnes? V roce 1936 se celý svět nacházel po období Velké hospodářské krize, která dopadla nejvíce především na Německo, jako poraženého v 1. světové válce. Hitler, který se dostal k moci v roce 1933, vsadil na budování silné armády a už v roce 1938 připojil k Německu Rakousko a zanedlouho také část Československa.

Odvetná protiopatření Ruska už byla zahájena i v blízkosti území USA. Toto si dosud tato mocnost nepřipouštěla, že by i její území mohlo být dějištěm další války a spoléhala na svou věrnou a dobrou Evropu jako na opětovné válečné pole.