Pavel Kopecký: Havárie letadla s Alexandrovci - otázky zůstávají a přibývají

12. 1. 2017 21:18

Pavel Kopecký se zabývá přetrvávajícími nejasnostmi kolem tragédie armádního speciálu Tu-154 u Soči a dovozuje, že je mnoho důvodů, aby pravda o pádu letadla zůstala zatím skryta.

Pavel Kopecký: Havárie letadla s Alexandrovci - otázky zůstávají a přibývají
Foto: Hans Štembera
Popisek: Koncert Alexandrovců ve sportovní hale

Více než čtrnáct dní uplynulo od tragické havárie letounu ruského ministerstva obrany s 92 lidmi na palubě, včetně 64 členů slavného Alexandrovova armádního souboru písní a tanců. Tupolev se na Boží hod vánoční zřítil do Černého moře krátce po startu z letoviska Soči, dějiště posledních zimních olympijských her.

Dosavadní oficiální zprávy vyšetřovatelů analyzujících černé skříňky vyznívají spíše tak, že šlo o technickou závadu či chybu pilotů bez teroristického pozadí. Verzi o útoku nevylučovali v prvních dnech po katastrofě vyšetřovatelé ani odborníci. Po vyzvednutí trosek a analýze černých skříněk je ale prý varianta teroristického útoku málo pravděpodobná, i když si vyšetřovatelé stále nechávají otevřená zadní dvířka i pro tuto možnost. V celé věci je totiž nadále spousta nejasností a otázek, které v čase spíše přibývají.

Jenže: případné potvrzení teroristické verze by znamenalo nutnost reakce a vznikl by obrovský tlak na zjištění a hlavně potrestání viníků - iniciátorů i vykonavatelů celé operace. Protiruská hysterie na Západě před nástupem Donalda Trumpa vrcholí a Vladimír Putin by se tak doma dostal v nejméně vhodnou dobu pod tlak veřejného mínění. Nelze tedy vyloučit, že i v případě zjištění cizího zavinění pádu letadla by o tom veřejnost nemusela být informována. A je i možné, že toto oddalování konečného verdiktu má právě takový motiv.

Přes kopírák?

Dosud zveřejněná fakta nicméně pro teroristický čin hovoří. Řada odborníků se začíná přiklánět k verzi, že mohlo jít o časovanou nálož umístěnou v prostoru motoru letadla, případně pod křídlem. Spekulují, že plastická trhavina mohla být k letadlu připevněna při mezipřistání na letištní ploše.

Na rozdíl od případů teroristických útoků na letadla z května a října minulého roku by se tedy jednalo o jiný systém provedení celé akce. V případě ruského Airbusu A 321, na jehož palubě zahynulo 31. října minulého roku 224 turistů, dávali zpočátku ruští i egyptští vyšetřovatelé rovněž přednost hypotéze o technické závadě.

Teprve se značným časovým odstupem se nakonec potvrdilo, že šlo o útok islamistů, kteří na palubu propašovali výbušninu prostřednictvím svých lidí na egyptském letišti. Rusko po úspěšném angažmá v Sýrii buduje s Egyptem nové vztahy, které měl nepochybně teoristický útok poškodit. Což se - odsunutím "zjištění", že šlo o atentát - nepodařilo. Vše mezitím zakryly další události.

Jako přes kopírák probíhalo vyšetřování i v případě letadla Egypt Air, které se zřítilo 19. května letošního roku do Středozemního moře na trase z Paříže do Káhiry. I v tomto případě vyšetřovatelé dlouho tvrdili, že příčinou havárie byla technická závada nebo selhání pilotů. Velký časový odstup od konstatování, že šlo o islamistický teoristický útok, umožnil oběma vládám, že se nedostaly pod tlak veřejného mínění.

V případě pádu Tu - 154 s Alexandrovci - pokud to byl teroristický útok - je věc ještě komplikovanější. Zatím to totiž spíše vypadá na destrukci stroje vyvolanou zvnějšku. Je tedy možné, že za činem stojí úplně jiné seskupení než Islámský stát - který se ostatně (na rozdíl od útoků z minulého roku) k činu ani nepřihlásil.

Důkazy a otazníky

Verzi sabotáže nahrávají i nedávno zveřejněné analýzy palivových skvrn na moři a trajektorie nouzového letu, jak se ji podařilo rekonstruovat. Pro vyšetřovatele bude proto stále obtížnější vysvětlit, jak mohlo letadlo zmizet z radaru 6 kilometrů od břehu - a zároveň spadnout do moře pouhého 1,6 kilometru od pobřeží. Další záhadou je, proč části letadla byly nalezeny pěkný kus od sebe. Jak vysvětlit skutečnost, že se podvozek a motor nachází ve vzdálenosti 3 kilometry od trupu?

Trajektorie nouzového letu, vycházející z umístění skvrny na hladině 1 hodinu po havárii. Číslice 1 označuje místo události, která vedla k nucenému obratu doprava. Číslice 2 označuje místo, kde začíná skvrna.

Analýza rovněž ukazuje, že ještě před pádem došlo k poškození levého křídla (explozí?), načež z něho začalo vytékat palivo. Velitel letadla se zřejmě rozhodl nouzově přistát na vodu, ale to se nezdařilo a letadlo havarovalo. Tomuto scénáři nasvědčují i linie letu podél pobřeží, které pilot viděl ve tmě díky pobřežnímu osvětlení. Kapitán tedy nezamýšlel návrat na letiště, aby se v případě neúspěchu vyhnul obětem a škodám na zemi.

Původní teorii o špatné funkci vztlakových klapek odmítli ihned i čeští piloti, kteří na stejných strojích dlouhé roky létali. Aniž bychom se pouštěli do složitých výkladů: Klapky jsou nastaveny již před startem. Pokud by nefungovaly, stroj by nemohl odstartovat. Je proto docela záhadné (či příznačné), že tuto informaci pustil vzápětí po tragédii pouze jedinkrát Český rozhlas - a nikdo se k ní již nikdy nevrátil. Média jako by vzala na vědomí, že ani "poprava" Alexandrovců nepřiměje Rusko k bezprostřední odpovědi - a náhle spekulace o teroristickém činu ustaly, jako když mávne proutkem. Místo toho se spustila kampaň "hackeři".

Kde, kdo a jak?

Jak ukazují dodatečné záběry z letiště, pro profesionály nemuselo být problémem dostat se nepozorovaně k letadlu, když bylo před letem odstaveno na letištní ploše. O chatrné bezpečnosti svědčí i nedostatečné oplocení letiště, jak konstatovali vyšetřovatelé.