Hodně zájmu si v poslední době získal pumový atentát na kritickou maltskou publicistku, mnoho povyku nastalo po násilné smrti novináře Kuciaka a jeho snoubenky na Slovensku, spoustu mediálního času si získala také surová vražda bulharské televizní žurnalistky, i když se nakonec zdá, že šlo o čistě kriminální čin.

Evropa, při vší bídě například balkánského prostředí, je však proti jiným oblastem lázeňská selanka, což si můžeme lehce přiblížit následujícím příběhem novináře z arabského kulturního okruhu. Sféry, kde tradice demokracie a svobody slova prakticky neexistují, pojem lidovláda prakticky nic konkrétního neznamená a obvyklým produktem po odstranění vlád zaťaté pěsti se stává chaos, moc polních velitelů, říše islamistů, války. Jak jsme si důkladně ověřili, když byli – leckdy s pomocí Západu – svrženi, či ve svých pozicích Arabským jarem ohroženi někteří vojenští diktátoři. 

V poměrné pohodě a stabilitě přežila tehdejší bouře mas Saudská Arábie, tmářská "naftová despocie". Sunitská pouštní monarchie, co je považována za osvědčeného spojence USA proti mezinárodnímu terorismu a stavění hráze k zadržování šíitskému Íránu. Mnohem svobodomyslnější republiky, s níž má společné vzájemně se vylučující hegemonistické spády v regionu Perského zálivu i jinde.