To, že za poslední měsíce vzrostl počet demonstrací zaměřených proti islámu, proti politickým uprchlíkům, ekonomickým migrantům a postojům české vlády v této souvislosti, je jev zcela evidentní.

Vedle již známých obhájců národních zájmů a ochránců tradičních hodnot se vyprofilovali i obránci zcela noví. Zažili jsme vzestup jihočeského přírodovědce a samozvaného islamobijce Martina Konvičky, předsedy hnutí Blok proti islámu, vedle nového úsvitu Tomia Okamury, předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Prožili jsme těžkou jízdu s bojovnicí Janou Volfovou (místopředsedkyně Bloku proti islámu) na hraniční přechod Dolní Dvořiště. Přihlíželi jsme přísaze Blanických rytířů pod taktovkou antisemity A. B. Bartoše (předsedy strany NE Bruselu – Národní demokracie) či sledovali mnohá shromáždění organizovaná Vandasovými dělníky.

Na pomyslném vrcholu všemožných projevů však stojí prezident republiky Miloš Zeman, který opakovaně uklidňoval své voliče jasně formulovaným prohlášením k uprchlíkům: „Nikdo vás sem nezval. Druhá věta: Když už tady jste, tak musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme pravidla, když přijedeme do vaší země. Třetí věta: Když se vám to nelíbí, běžte pryč.“

Blokovaly se hranice, hrozilo se šibenicemi, zatýkala se aktivistka Čonková za údajné hanobení české vlajky, pořádaly se spanilé jízdy motorkářů, vylučovali se lidovci, podepisovaly petice i antipetice… a také se koncertovalo.