Špatné zprávy přitom začínají chodit až příliš často. A nejsou to zprávy o ničem jiném, než že všechny ty vládní protikrizové programy a podpory a expanzivní měnové politiky včetně rozhazování peněz z vrtulníku nevedou k zlepšení hospodářských poměrů. Že se ta diskuse nevede, je trochu škoda i proto, že poslední česká pravicová vláda se významných státních zásahů do boje s krizí vyvarovala a je to vidět i na celkovém stavu ekonomiky.

A nejen čeští ekonomové by se měli vrátit ke studiu rakouské školy a popřemýšlet, zda se skoro až doslova nenaplňují některé její teze. Ludwig von Mises, osobnost, která zásadně ovlivnila ekonomické myšlení ve druhé polovině minulého století, ve své klíčové knize Lidské jednání psal už před desítkami let. O řešení krize tam najdeme odstavec, v němž se uvádí: „Čisté úspory musí naakumulovat kapitálové statky potřebné k harmonickému rozvoji všech odvětví výroby, které kapitál vyžadují. Musí být zabezpečeny kapitálové statky chybějící v odvětvích, jež byla během boomu zanedbávána. Mzdové sazby musí klesnout, lidé musí dočasně omezit svou spotřebu, dokud není nahrazen kapitál vyplýtvaný mylnými investicemi v době boomu. Ti, kdo mají odpor k těžkostem takového přizpůsobení, se musí zdržet úvěrové expanze. Nemá žádný smysl zasahovat do procesu přizpůsobení prostřednictvím nové úvěrové expanze. To v lepším případě pouze naruší a prodlouží léčebný proces deprese, pokud to nezpůsobí další boom se všemi jeho neodvratnými následky.“