Petice proti stávající praxi České kanceláře pojistitelů

28.12.2014 7:36

Petice za odstranění dvojího výkladu zákona při vybírání tzv. zákonného příspěvku nepojištěných podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, a pro zabránění neopodstatněného vymáhání příspěvku Českou kanceláří pojistitelů od majitelů neprovozovaných vozidel

Petice proti stávající praxi České kanceláře pojistitelů
Foto: Archiv
Popisek: Ilustrační foto

Komu je tato petice adresována:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1
Senát Parlamentu České republiky, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha 1
Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
Ministerstvo dopravy ČR, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1
Ministerstvo financí ČR, Letenská 525/15, 118 00 Praha 1
Česká národní banka, Na příkopě 864/28, 11000 Praha 1
Veřejný ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno

Petiční výbor:

Za sestavení této petice, za shromažďování podpisů od občanů, za doručení petice výše uvedeným státním orgánům a za jednání s nimi odpovídá:

Český konzultační portál s.r.o., společnost zapsaná ve veřejném rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod zn. C 206361, se sídlem Praha 5, Smíchov, náměstí 14. října 1307/2, PSČ 150 00, IČ: 280 16 441, kterou zastupují Tomáš Angreška, jednatel, a Jiří Ptáček, jednatel

Petiční výbor: Tomáš Angreška

Za petiční výbor bude jednat se státními orgány:
Tomáš Angreška, nar. 3. 8. 1967, bytem Slaný, Velvarská 136/1, PSČ: 274 01

Problémová oblast:

Neopodstatněné vymáhání zákonného příspěvku nepojištěných podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, Českou kanceláří pojistitelů od:

těch, kdo nejsou ve skutečnosti vlastníky vozidla, ačkoli formálně jsou nesprávně evidováni jako vlastníci v centrálním registru vozidel, i když vozidlo bylo prodáno, zlikvidováno, prokazatelně odcizeno apod.,

těch, kdo nejsou ve skutečnosti vlastníky vozidla, ale Česká kancelář pojistitelů na základě neoprávněně předaných pojistných smluv dovodila, že jsou vlastníky,

těch, kdo vozidlo neprovozují na pozemních komunikacích, tj. na dálnici, silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci, ani na takových komunikacích neponechali vozidlo stát,

a přesto je vůči nim vymáhán Českou kanceláří pojistitelů zákonný příspěvek a tyto nároky potvrzují i některé soudy bez možnosti odvolání nebo dovolání.

Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla může provozovat vozidlo na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přípustná, pouze ten, jehož odpovědnost za škodu je pojištěna podle uvedeného zákona. Povinnost pojištění musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

Podle § 24c odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit České kanceláři pojistitelů příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem.

Přes výše uvedené jednoznačné spojení povinnosti platit příspěvek s provozováním vozidla Česká kancelář pojistitelů vykládá před soudy zákon tak, že rozhodující je formálně právní stav, tj. že vozidlo je vedeno v registru vozidel a není z něj vyřazeno. Podle tohoto výkladu, který bohužel převzaly i některé soudy, je vlastník povinen vozidla registrovaného v registru vozidel povinen příspěvek platit, i když vozidlo vůbec neprovozoval = nepoužíval k provozu na pozemních komunikacích.

Česká kancelář pojistitelů používá dvojí výklad zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, podle toho, jaký výklad se jí právě hodí. V případě, kdy Česká kancelář pojistitelů vykládá uvedený zákon v souvislosti s požadavkem uplatněným vůči ní na plnění z garančního fondu, dovolává se § 1 odst. 2 zákona, kdy zdůrazňuje, že zákon se vztahuje na pojištění odpovědnosti škod vzniklých na pozemních komunikacích veřejně přístupného charakteru, které definuje právě § 1 odst. 2 zákona. Tehdy uvádí, že zákon „pokrývá v zájmu poškozených široký okruh škod, jež vzniknou jako následek provozu vozidel“. Vozidla, která nejsou provozována na veřejně přístupných komunikacích a nemohou tedy způsobit jiným účastníkům silničního provozu škodu, nemusí mít tedy uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel.

Soudy nejsou jednotné ani v názoru na charakter lhůty 30 dnů, stanovené zákonem k prokázání, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem, kdy některé soudy tuto lhůtu označují za prekluzivní s tím, že po jejím uplynutí zaniká právo prokázat, že vlastníku vozidla nevznikla povinnost příspěvek platit. Tím dochází k porušení základních právních principů, podle kterých nikdo nemůže být zbaven práva prokazovat skutečnosti o neprovozování vozidla před soudem, nehledě na to, že s ohledem na povinnost správních orgánů vyřizovat žádosti a návrhy v běžném případě ve lhůtě 30 dnů, lhůtu stanovenou zákonem není mnohdy ani reálně možné splnit.

Máme za to, že výklad, podle kterého jen kvůli formálnímu nevyřazení vozidla z registru vzniká povinnost platit, aniž vůbec bylo vozidlo provozováno, je nezákonný (v rozporu s definicí provozování vozidla uvedenou v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), a navíc protiústavní, neboť odporuje čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích.

Žádáme, aby zodpovědné orgány veřejné moci se touto situací zabývaly, neboť:

dochází k neodůvodněným křivdám kvůli tomu, že je zastáván různý výklad zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a nesprávně je ukládána povinnost jen kvůli formálnímu stavu, který je v rozporu s objektivní skutečností,

současný stav vede k nerovnému zacházení s vlastníky vozidel, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod i s aktuálně platným občanským zákoníkem, který stanoví, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích;

výklad používaný Českou kanceláří pojistitelů je v rozporu s účelem a smyslem zákona, podle kterého příspěvek by měl být vybírán jen od těch, kteří reálně vozidlo provozují, a z toho důvodu mohou provozem vozidla způsobit jinému účastníkovi silničního provozu škodu;

lhůta 30 dnů, stanovená k prokázání, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s uvedeným zákonem, je mnohdy reálně nesplnitelná, proto navrhujeme její prodloužení a výslovné uvedení, že jde o lhůtu pořádkovou, nikoli prekluzivní;

Česká kancelář pojistitelů postupuje nezákonně při zjišťování informací, které v rozporu se zákonem získává i z pojistných smluv, a z nich pak dovozuje nesprávné závěry a neoprávněně vymáhá příspěvek od osob, které vůbec nebyly vlastníky vozidla.

V souladu s § 5 odst. 3 zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním žádáme všechny výše uvedené orgány veřejné moci, aby posoudily obsah této petice a do 30 dnů od jejího doručení písemně vyjádřily svůj názor na její obsah v zájmu vyřešení problému.

Za petiční výbor:

Tomáš Angreška, jednatel
Český konzultační portál s.r.o.

Petici můžete podepsat ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: petice, ParlamentniListy.cz

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

15:22 Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

Na 1. května 2024 připadá 20. výročí našeho vstupu do Evropské unie. Náš veřejný a mediální prostor …