My níže podepsaní občané České republiky v souladu s ustanovením článku 18 Listiny základních práv a svobod a zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním ve znění pozdějších předpisů, prostřednictvím této petice žádáme premiéra, ministry vlády, poslance a senátory, aby zabránili schválení připravených negativních legislativních změn v oblasti předškolního vzdělávání a aby zároveň iniciovali a následně schválili novely, které povedou ke zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí v mateřských školách.
Ministerstvo školství navrhuje následující změny v legislativě, které budou mít v případě jejich schválení negativní dopad na kvalitu předškolního vzdělávání v mateřských školách:
1. Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 280/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky, ve znění pozdějších předpisů (viz zde a zde)
Návrh novely, který připravilo ministerstvo školství, ruší změny ve vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, které byly schváleny již před čtyřmi roky a měly nabýt účinnosti dne 1. září 2020. Dle aktuálního platného znění příslušné vyhlášky má být ve třídě mateřské školy, kterou navštěvují alespoň čtyři dvouleté děti, kromě učitelky další nepedagogický pracovník. Ředitelé mateřských škol rozhodně nepočítali s tím, že bude tato část vyhlášky na poslední chvíli zrušena. Proto již nepodávali prostřednictvím tzv. šablon žádosti o finance z evropských fondů (OP VVV) na platy chův k dvouletým dětem. Ředitelé mateřských škol, kterých je více než 5 300, předpokládali, že vznikne automatický nárok na plný úvazek dalšího nepedagogického pracovníka (v souladu s platným zněním příslušné vyhlášky).
Zatímco v dětských skupinách jsou nyní tři dospělé osoby na 13 a více dětí, v mateřských školách je pouze jedna učitelka na 22 dětí (jedná se o celostátní průměr včetně soukromých MŠ). Často se třídy mateřských škol naplňují až do maxima 28 dětí (24 dětí plus 4 další děti na výjimku, což umožňuje školský zákon). Mnohdy jsou v jedné třídě MŠ děti od dvou až do šesti let. Pokud by se chůva věnovala nejmladším dětem ve třídě, mohla by se učitelka více soustředit na vzdělávání předškoláků. To ale v případě schválení novely vyhlášky, kterou připravilo MŠMT, nebude možné.
Výše uvedená změna by v případě jejího schválení měla negativní dopady na kvalitu předškolního vzdělávání v mateřských školách, které v současnosti navštěvuje více než 43 000 dětí do tří let. Jedná se o snahu ušetřit finanční prostředky na tom nejhorším místě. Proto žádáme, aby novela vyhlášky nebyla schválena.
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání (schválené budoucí znění vyhlášky účinné od 1. 9. 2020, pokud nebude přijata novela připravená MŠMT):
§ 5
(6) Ve třídě, kde se vzdělávají pouze děti ve věku od 2 do 3 let, nebo kde jsou čtyři a více těchto dětí, vykonává pracovní činnost souběžně nepedagogický pracovník s odbornou způsobilostí
a) k výkonu povolání všeobecné sestry, dětské sestry, zdravotnického asistenta, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře,
b) učitele mateřské školy8), vychovatele9), nebo
c) chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky10).
2. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (viz zde)
Návrh novely, který opakovaně prosazuje ministerstvo školství a který byl již jednou stažen kvůli řadě nesouhlasných stanovisek, ruší povinnost snížit míru přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele menších mateřských škol (do tří tříd) o 6 hodin týdně. V případě schválení této změny, spadne veškerá administrativa, které se nyní může zástupce ředitele věnovat jen díky tomu, že tráví méně hodin přímo ve třídě s dětmi, na bedra ředitele školy. Ředitelé mateřských škol vzdělávají děti až 20 hodin týdně a musí se na tuto přímou pedagogickou činnost připravovat stejně jako učitelky, jejichž přímá pedagogická činnost je 31 hodin týdně. Na řízení školy tak ředitelům zbývá minimum času a většinou tuto činnost vykonávají o víkendech.
Obdobné negativní dopady by v případě schválení novely nařízení vlády, kterou připravilo MŠMT, postihly i školy s vyšším počtem tříd (nejen mateřské). Pokud má škola více zástupců ředitele, musel by její ředitel nově rozdělit pevně stanovený počet hodin pro snížení přímé pedagogické činnosti mezi ně. To by v důsledku znamenalo, že zástupci ředitele budou muset učit více hodin, než v současnosti. Administrativa, které se nyní mohou věnovat, tak opět spadne na bedra ředitele školy.
Výše uvedené změny by v případě jejich schválení měly negativní dopady na provoz mateřských škol. Jedná se o snahu ušetřit finanční prostředky na velmi špatném místě. Proto žádáme, aby novela nařízení vlády nebyla schválena.
Žádáme adresáty této petice, aby iniciovali a následně schválili následující legislativní změny, které přispějí ke zlepšení podmínek v oblasti předškolního vzdělávání v mateřských školách:
3. Narovnání výdajů na předškolní vzdělávání na průměr členských států Evropské unie
Zatímco Česká republika investuje do předškolního vzdělávání pouze 0,5 % hrubého domácího produktu, průměr EU a OECD činí 0,8 % HDP. Investice do vzdělávání nejmladších dětí je dle mezinárodních výzkumů nejefektivnější investicí. Narovnání výdajů na předškolní vzdělávání na průměr členských států Evropské unie by umožnilo napravit nespravedlnosti, které znevýhodňují mateřské školy oproti školám základním nebo dětským skupinám.
Proto žádáme o adekvátní navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch předškolního vzdělávání.
4. Nastavení jednotných podmínek pro dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách
Platná legislativa stanovuje, že v dětské skupině může být maximálně 24 dětí. V jedné třídě mateřské školy je maximum 28 dětí. Celostátní průměr činí 13 dětí na dětskou skupinu, ale 22 dětí na jednu třídu mateřské školy. Vláda by měla podmínky pro mateřské školy a dětské skupiny sjednotit. V současnosti existují propastné rozdíly v pravidlech i financování různých zařízení – podle toho, který typ zařízení dítě daného věku (například dvouleté) navštěvuje. Aktuální podmínky pro dětské skupiny považujeme za adekvátní. Podmínky v mateřských školách by se proto měly zlepšit, aby kromě učitelky byl s dětmi ve třídě vždy zároveň další nepedagogický pracovník, a to na plný úvazek (při vyšším počtu dvouletých dětí případně dva nepedagogičtí pracovníci).
Proto žádáme o schválení změn v legislativě i financování, kterými by se sjednotily podmínky pro mateřské školy s dětskými skupinami.
5. Nastavení stejných podmínek pro ředitele mateřských a základních škol
Ředitelé základních škol (včetně málotřídních) mají výrazněji sníženu míru přímé pedagogické činnosti, než ředitelky samostatných mateřských škol, kterých je v ČR přibližně 2 600 (z celkového počtu 5 300 MŠ). Uvědomujeme si, že ředitelé ZŠ (obzvláště menších) musí trávit výukou žáků a přípravou na ni značnou část své pracovní doby a že i jim by měla být výrazně snížena přímá pedagogická činnost (nejlépe na úroveň ředitelů středních škol). Řídit samostatnou mateřskou školu je obdobně náročné, jako řídit málotřídní ZŠ, proto by se měla přímá pedagogická činnost ředitelkám mateřských škol odpovídajícím způsobem snížit.
Zatímco ředitelé základních škol jsou obvykle zařazeni do 12. platové třídy, ředitelky samostatných mateřských škol pobírají většinou pouze 10. platovou třídu. Vzhledem k náročnosti organizačních a řídících činností, které se v případě ředitelů různých stupňů škol výrazně neliší, by měli být všichni ředitelé škol zařazováni minimálně do 13. platové třídy.
Proto žádáme o novelizaci příslušných částí nařízení vlády, které by sjednotily podmínky ředitelek mateřských škol s řediteli škol základních (případně i středních škol).
6. Přijetí změn, které se osvědčily v zahraničí (slovenská legislativa)
Pokud porovnáme slovenskou legislativu pro oblast předškolního vzdělávání s českou, vychází ohledně podmínek v mateřských školách z tohoto srovnání ČR výrazně hůře. Zatímco míra přímé pedagogické činnosti učitelek MŠ na Slovensku činí 28 hodin týdně, v ČR je to 31 hodin týdně, tedy přibližně o 10 % více. Na Slovensku mají nárok na příplatek za třídnictví i učitelky mateřských škol, v ČR pouze učitelé škol základních a středních. Zatímco na Slovensku je počet dětí ve třídě mateřské školy určen zákonem, v ČR je uveden pouze ve vyhlášce (v ČR je maximální počet 24 dětí ve třídě MŠ plus až další 4 děti na výjimku).
Zákon č. 245/2008 Z. z., o výchove a vzdelávaní (školský zákon)
§ 28
(9) Najvyšší počet detí v triede materskej školy je
a) 20 v triede pre troj- až štvorročné deti,
b) 21 v triede pre štvor- až päťročné deti,
c) 22 v triede pre päť- až šesťročné deti,
d) 21 v triede pre troj- až šesťročné deti.
Proto žádáme, aby byl nejvyšší počet dětí ve třídě stanoven v ČR školským zákonem a aby došlo k jeho snížení na úroveň Slovenska. Zároveň žádáme, aby byla novelizována příslušná část nařízení vlády, která stanovuje míru přímé pedagogické činnosti učitelek MŠ. (viz zde)
7. Zlepšení platových podmínek pro učitelky mateřských
Zatímco začínající učitelka mateřské školy může být zařazena do 8. platové třídy (23 590 Kč), učitelé základních škol jsou zařazováni minimálně do 11. platové třídy (30 270 Kč). Většina učitelů ZŠ pobírá 12. platovou třídu (30 930 Kč), zatímco většina učitelek MŠ pouze 9. platovou třídu (29 490 Kč). V tarifní tabulce pro pedagogické pracovníky je ovšem propastný rozdíl mezi 8. a 9. platovou třídou, který činí skoro 6 000 Kč měsíčně. Pokud je učitelka mateřské školy zařazena do vyšší platové třídy, odečítají se jí roky praxe, jestliže nemá vysokoškolské vzdělání, přestože tento stupeň vzdělání není v zákoně o pedagogických pracovnících pro učitelky MŠ požadován. Učitelka mateřské školy pak může spadnout do nižšího platového stupně. Při výkonu náročnějších činností dle příslušného katalogu prací tak učitelka MŠ obdrží nižší částku v rámci tarifní části platu, což je naprosto absurdní.
Proto žádáme o přenastavení tarifní tabulky pro pedagogické pracovníky v příslušném nařízení vlády i o další změny v legislativě, které tyto nespravedlnosti v platech učitelek MŠ napraví.
8. Návrh změn ve vyhláškách
Velmi problematické je ustanovení vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, které bude účinné od 1. září 2020. Důvodem je špatné nastavení nového financování regionálního školství, které začalo platit v letošním roce. Při stanovení výše financí na platy pedagogických pracovníků již nerozhoduje počet dětí ve škole, jak tomu bylo v minulých letech, nýbrž délka provozu mateřské školy, počet tříd a další kritéria. V případě platů kuchařek, je ovšem počet dětí klíčový. Ředitelé mateřských škol kvůli tomu nemohou snížit počet dětí ve třídách, protože by škola přišla o finanční prostředky na platy zaměstnanců školní jídelny. Museli by kuchařkám snížit úvazky nebo jim snížit plat (o 2 % za každé dítě, tedy až o 12 % za 6 dětí). Vyhláška totiž stanovuje, že za každé dítě do tří let se v dané třídě sníží celkový počet dětí o dvě. Maximálně lze tímto způsobem snížit v jedné třídě celkový počet dětí o šest. Snížení počtu dětí ale není škole nijak finančně kompenzováno. V důsledku to může znamenat, že děti do tří let, kterých je v současnosti v mateřských školách více než 43 000, nebudou přijímány vůbec, takže nakonec zůstanou doma.
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání (budoucí znění vyhlášky účinné od 1. 9. 2020):
§ 2
(6) Za každé ve třídě zařazené dítě mladší 3 let se do doby dovršení 3 let věku dítěte nejvyšší počet dětí ve třídě podle odstavce 3 snižuje o 2 děti. Postupem podle věty první lze snížit nejvyšší počet dětí ve třídě nejvýše o 6. (viz zde)
Problém lze vyřešit pouze tak, že se výše uvedené snižování celkového počtu dětí ve třídě nijak negativně neprojeví ve financích pro školu. Proto žádáme, aby byla novelizována příslušná část vyhlášky č. 310/2018 Sb., o krajských normativech.
9. Financování mateřských škol
V současnosti je financování mateřských škol velice složité a zbytečně administrativně náročné. Mateřské školy vybírají od rodičů úplatu, která činí několik stovek korun měsíčně za dítě. Jeden z rodičů si následně může za uplynulý rok zpětně požádat o vrácení této částky až do výše minimální mzdy (na základě daňového přiznání). Chudší rodiny ovšem na vrácení úplaty nedosáhnou, takže je tento systém spíše znevýhodňuje, než aby jim pomáhal. Ředitel mateřské školy může sociálně slabým rodinám úplatu odpustit, což ale škole není nijak kompenzováno (ve vyloučených lokalitách jde o výrazný zásah do rozpočtu školy). Pokud rodiče úplatu neuhradí, musí ji mateřská škola vymáhat, což může v důsledku znamenat pro rodinu zahájení exekučního řízení. Obdobný problém se týká i příspěvku na celodenní stravu dítěte.
Stát by výrazně ušetřil na administrativě, kdyby odpovídajícím způsobem navýšil finance pro mateřské školy. Rodiče dětí by pak nemuseli úplatu hradit přímo, školy by ji nemusely vybírat (vymáhat) a stát by nemusel zaplacenou částku rodičům zpětně vracet.
Řadu let se nezvýšila částka, kterou dostávají školy v rámci ONIV, přestože se neustále rozšiřuje seznam položek a navyšují se částky, které je třeba z ONIV hradit.
Problém je i s rozpočtovým určením daní, kdy daná suma na dítě obvykle nedoputuje až do školy, kterou navštěvuje. Řešením by bylo část RUD účelově vázat výhradně na vzdělávání.
Výše uvedené změny vyžadují koncepční novelizaci legislativy. Proto navrhujeme zřízení meziresortní pracovní skupiny, která by všechny změny připravila. Kromě zástupců MŠMT, MPSV a MF by v této pracovní skupině měli být i zástupci profesních organizací pedagogických pracovníků, zřizovatelů a rodičů i zástupci sociálních partnerů (zaměstnavatelů a zaměstnanců).
10. Snižování administrativní zátěže
Přes opakované proklamace stále nedošlo ke snížení administrativní zátěže ve školství. Byrokracie naopak neustále narůstá. Velkou část administrativy tvoří nesystémové financování prostřednictvím rozvojových programů nebo evropských fondů (zpracování žádostí, výkaznictví, kontroly…), podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání nebo různá šetření České školní inspekce. Školy jsou svázány značným množstvím různých předpisů.
Proto žádáme o výrazné zjednodušení legislativy a snížení byrokracie. Mateřským školám by rovněž pomohly nárokové finanční prostředky na plný úvazek administrativního pracovníka.
Za petiční výbor:
Bc. Gabriela Lacková, ředitelka MŠ
Bc. Jana Špačková, učitelka MŠ
Bc. Kamila Tesařová, zástupkyně ředitele MŠ
Andrea Kudličková, zástupkyně ředitele MŠ
Ivana Píšková, učitelka MŠ
Mgr. Milena Mottlová, ředitelka MŠ
Mgr. Monika Kokoliová, asistentka pedagoga v MŠ
Mgr. Natália Toflová, ředitelka MŠ
Mgr. Petra Gregorová, ředitelka MŠ
Mgr. Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora
Petici můžete podepsat ZDE.
Psali jsme:
autor: PV
