Problém často spočívá v neochotě vedoucích kuchyní přijmout změny dosavadních zásad výživy. Ačkoli jsou školní instituce a nemocnice vystavovány nutnosti šetřit, změna stravování a zařazení většího množství zdravých potravin ještě nemusí automaticky znamenat větší finanční náklady. Dokonce v některých případech může dojít i k jejich snížení, například nabídkou luštěnin místo masa.
A kde jinde začít se změnami než u dětí ve školních jídelnách, které by měly jít příkladem. Pokud budou jídelny vařit zdravě, budou zdravé i děti, což se odrazí na jejich výkonech a kvalitě vzdělání. Obdobně i v nemocnicích by měli ukazovat nemocným, jak se správně stravovat při nemoci, nejlépe přímo názorným příkladem. Proč tomu tak ještě není? Nemůžeme se potom divit každoročnímu nárůstu civilizačních nemocí. Každoročně roste počet nemocných rakovinou, dokonce i u dětí a kojenců. Zvyšují se počty obézních dětí a dospělých a roste i množství alergiků. To vše se odráží i ve zvýšené spotřebě léků a růstem nákladů na zdravotní péči, která ale v některých případech nedokáže ani pomoci.
Hlavním důvodem změny je problematika nárůstu nemocí plynoucích z nesprávné výživy. Proč nespolupracují hlavní kuchaři kuchyní s výživovými poradci a nemění složení jídel podle skutečných potřeb člověka? Myslím, že průběh metabolismu lze lehce nastudovat a bude všem jasné, kde lze udělat změny k lepšímu, a pokud se na to někdo necítí, neměl by váhat oslovit odborníky. S jídlem souvisí nejen fyzické zdraví člověka, ale i psychické. Na středních školách se ještě stále učí vařit hlavně na dodržení technologie postupu, ale už vůbec neumí pracovat se základními surovinami racionální stravy. Sami učitelé neznají mnohé základní suroviny na zdravé stravování. Kde je chyba? Jak ji napravit? Jedině všude, postupně a důsledně. Tedy nejen v jídelníčku kuchyní, ale i v učení o výživě, zařazováním jednoduchých receptů bez zbytečných tepelných úprav a se spoustou zeleniny. Vždyť základem všeho je učení, že vyvážený talíř je z poloviny plný zeleniny - kde se s tím dnes v jídelnách setkáte?
Na začátku změny bude třeba počítat s tzv. dobou zvykací, která může být pro každého různě dlouhá, dokonce i v jednotkách měsíců a let. Nedělejme ale ukvapené závěry, ale počkejme alespoň půl roku na výsledky. Podle zahraničních studií trvalo pár měsíců, než si strávníci zvykli na změnu ve stravování, kterou nakonec sami vyžadovali. Zvyk je železná košile a naučit člověka novým chutím, i když zdravějším, může chviličku trvat, jenže co jde ve škole samo a ihned?
Myslím, že nejsem sama, kdo touží po změně, která se týká nejen našich dětí, ale i nás všech. Podpisem petice vyjádříte svoji podporu této myšlence a snaze ji prosadit přímo do podoby změny zákona.
My níže podepsaní nesouhlasíme se současným způsobem stravování ve veřejných zařízení a požadujeme:
1. Rozšíření a větší pestrost nabídky jídel:
- zařazením denně alespoň 1 bezmasého jídla a čerstvého salátu z tepelně nezpracované zeleniny spolu s panenským olejem
- zařazením luštěnin a luštěninových výrobků
- zařazením celozrnných obilovin i jejich bezlepkové varianty jako přílohy
- zařazením ořechů a semen do jídel
- zavést bezlepkové dny alespoň 2 dny v týdnu
2. Zavedení zdravého způsobu přípravy jídel:
- nepřesolováním a používáním pouze mořské soli
- omezením smažených jídel
- omezením užívání rafinovaného cukru
- nepoužíváním chemických sladidel
- nabízením svačin bez cukru a s ovocem
- výrazným omezením masa, cukru, bílé mouky, přepáleného tuku
- nedávat mléčné potraviny každý den a nahradit tavené sýry spíše zakysanými a nebo tvarohem
- zbytečně tepelně neupravovat, kde to není nutné
- používat vždy kvalitní oleje a koření
3. Zakázat užívání zdraví škodlivých potravin a kuchyňských přístrojů:
- nepoužíváním glutamanu, konzervantů a chemických ochucovadel
- nepoužíváním zbytečných polotovarů a konzerv
- nepoužíváním margarínu a jiných škodlivých tuků
- nepoužíváním mikrovlnné trouby
- nepoužíváním pražených potravin
Petici můžete podepsat ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
